Libor Dvořák: Pověst Ruska jako spolehlivého dodavatele ropy byla otřesena

Ta by se zhruba do poloviny měsíce měla dostat i do České republiky, která zatím rafinérii v Litvínově zásobuje z vlastních hmotných rezerv. Ať už ale celá lapálie z čistě technického hlediska skončí jakkoli, pro Rusko je to z hlediska dodavatelské spolehlivosti už v tuto chvíli těžká rána.

Litvínov chce dál jednat o trase ropovodu do Saska, která by nevedla zastavěnou částí města

• Upravit
• Smazat

Litvínov chce prosadit tzv. zelenou variantu trasy budoucího ropovodu Družba, který přes Mostecko a Krušné hory povede do Saska.

„Z ropovodu Družba neboli Přátelství by se snadno mohl stát ropovod Nesvár,“ žertují chmurně někteří evropští novináři a upozorňují tak na následky v oblasti image, které už Ruská federace utrpěla a ještě utrpí.

Tento ropovod totiž není jen jedna „roura“, ale přes 4,5 tisíc km dlouhý systém, zásobující „černým zlatem“, jak se rádo říkávalo v dobách -ismu, 6 členských zemí EU. Polsko a Německo jsou přitom co do objemů pátý a třetí největší odběratel.

Pokud si tedy, řečeno slovníkem z oblasti narkomanie, Rusko doposud „šlehalo z ropné jehly“, teď se o nepostradatelnou ekonomickou drogu samo připravilo – a je lhostejné, zda bylo znečištění suroviny důsledkem nedbalosti, sabotáže či dokonce (i takovéto vyloženě fantastické dohady se vyrojily) způsobem, jak se pomstít vrtošivému Bělorusku, jemuž se viditelně nechce do reálného státního svazku s mohutným sousedem.

Citelné obchodní ztráty

Že si vážnost situace uvědomil i Kreml, jednoznačně plyne z toho, že celou věc převzal z rukou vicepremiéra Dmitrije Kozaka sám prezident Vladimir Putin, který začal tím, že už 30. dubna v přímém přenosu zlověstně tichým hlasem roznesl na kopytech Nikolaje Tokareva, šéfa státní firmy, která má ruské energetické produktovody na starost.

Ropovod přes Krušné hory se podle státní firmy v nejbližší době zřejmě stavět nebude

• Upravit
• Smazat

Propojení severní a jižní větve ropovodu Družba přes Krušné hory na Mostecku se v dohledné době neuskuteční. Tvrdí to provozovatel ropovodu, státní společnost MERO.

Nepředstíraný prezidentův hněv, násobený ponurou televizní estrádou, je zcela pochopitelný, protože za tuto podivnou nehodu, při níž se do ropovodu dostal až stonásobek povolené normy organického chloridu, bude třeba zatraceně zaplatit.

Nejde přitom jen o Bělorusko, na něž se ruská oficiální média soustřeďují především. To už své bezprostřední škody spočítalo přinejmenším na 100 milionů USD: právě západní soused byl havárií zasažen nejhůř a ještě citelnější budou zřejmě obchodní ztráty, protože Bělorusko je ekonomicky do značné míry závislé na zpracování levné ruské ropy a reexportu produktů dál.

Ponechme stranou, zda Rusko bude ochotno uhradit Bělorusku jeho ekonomické ztráty a soustřeďme se na největší problém, což je bezpochyby reakce Evropy. V jejích očích bude zcela bazálně otřesena pověst Ruska jakožto spolehlivého dodavatele energetických surovin, což byla doposud v zásadě pravda.

Libor Dvořák|foto: Jiří Šeda,Český rozhlas

Děje se tak přitom přesně v okamžiku, kdy Moskva čelí soustředěnému evropskému odporu vůči plynovodu North Stream 2. Jak říká komentátor DW Andrej Gudkov, evropský byznys uvažuje v precedentech, a tenhle by pro Rusko mohl být přímo osudový.