Libor Dvořák: Pohřeb Andreje Karlova

Toho 19. prosince v Ankaře zavraždil turecký policista v civilu, který pro tento účel zneužil svého služebního průkazu. Pohřbu se zúčastnil i Vladimir Putin, který z tohoto důvodu odložil dlouho plánovanou výroční tiskovou konferenci.

Andrej Karlov byl typický sovětský a poté ruský kariérní diplomat. V roce 1976 absolvoval na slavné moskevské diplomatické akademii MGIMO, která je už od sovětských dob často viněna, že vychovává agenty s diplomatickýn krytím, ale na druhé straně jsou odchovanci této velmi speciální vzdělávací instituce celosvětově respektováni.

Ostatně, v této souvislosti je zajímavé, že i první čs. porevoluční ministr zahraničí Jiří Dienstbier vyzval už koncem roku 1989 všechny tehdejší naše absolventy MGIMO, kteří byli za normalizace z ministerstva vypuzeni, aby se do diplomacie ihned vrátili.

Karlov pocházel z rodiny, která včetně něj sloužila v sovětské diplomacii po tři generace od roku 1922|foto: ČTK/AP, Alexander Zemlianichenko,ČTK

Karlov pocházel z rodiny, která včetně něj sloužila v sovětské diplomacii po tři generace, od roku 1922, tedy po téměř celou dobu existence sovětského státu. Už ve vysokoškolských škamnách se specializoval právě na oba korejské státy: naučil se korejsky a později v obou Koreách jako diplomat a jako velvyslanec působil.

Mimochodem – v KLDR si na tamní sovětské a ruské ambasádě odpracoval celkem 17 let a údajně udržoval velmi těsné vztahy se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. Všechna ruská média připomínají, že i jeho zásluhou byl v Pchjongjangu vybudován pravoslavných chrám. Za zásluhy o jeho výstavbu Andreje Karlova vyznamenal i ruský patriarcha Kirill.

Kdo vedl vražednou zbraň ve skutečnosti?

Do Turecka s diplomatickou misí přijel v roce 2013. Nejobtížnějším pro něj bezesporu bylo období posledních 13 měsíců, kdy musel doslova žehlit zjitřené vztahy po sestřelení ruského vojenského letounu SU24 tureckými stíhačkami.

Za zásluhy o jeho výstavbu pravoslavného chrámu v Pchjongjangu vyznamenal Andreje Karlova i ruský patriarcha Kirill|foto: ČTK/AP, Alexander Zemlianichenko,ČTK

V listopadu loňského roku, kdy Rusko zrušilo letecké spojení s Tureckem a ruské turistické kanceláře tam přestaly vozit své klienty, to vypadalo, že vztahy se na bodu mrazu udrží po dlouhá léta. Ve skutečnosti však oba prezidenti rychle pochopili, jak nutně a z kolika velmi vážných důvodů se potřebují, a tak jsou z loňských nepřátel málem nejlepší přátelé – byť hlavně proto, že jim skoro nic jiného nezbývá, a to jak z politických, tak z vojenských i ekonomických důvodů.

I Rusko musí samozřejmě připustit, že profesionální diplomat Andrej Karlov je nejen faktickou, ale i symbolickou obětí především za ruské bombardování civilistů v Aleppu – pro střelce zkrátka reprezentoval ruský stát.

Dvaadvacetiletý atentátník při svém krutém činu na vernisáži fotografické výstavy volal, že jde o mstu za ruské angažmá v Aleppu a za smrt syrských dětí|foto: ČTK/AP,ČTK

Jiná věc je, že ruská média se pozastavují nad tím, jak je možné, že velvyslancův vrah se po výstavní síni ještě 25 minut po činu víceméně volně pohyboval, než dorazilo zvláštní komando a zastřelilo ho.

Stejně tak si Rusové kladou otázku, proč byl 22letý turecký policista zabit, když by bývalo bylo tak snadné ho zadržet živého a dopátrat se toho, kdo jeho vražednou zbraň ve skutečnosti vedl. Jiná věc je, že ruské speciální zásahové jednotky si ve srovnatelných případech při eliminaci teroristů vedou naprosto stejně.