Libor Dvořák: Jak na Ukrajině posuzovat kolaboraci s nepřítelem
„Jsem bez viny, jsem tu omylem,“ ozývá se tradičně ze soudních síni a vězeňských cel po celém světě. V posledních dvou letech se ale toto volání stále častěji ozývá z Ukrajiny, zejména z úst těch, kteří byli odsouzeni či už si dokonce odpykávají tresty za kolaboraci s ruskými okupanty.
Začněme konkrétním případem paní Tetjany Potapenkové, která si odbývá první rok z pětiletého trestu právě za kolaboraci s ruskými okupanty. Padesátnice Tetjana pochází z Limanu nedaleko Doněcka, který se na půl roku ocitl v ruských rukou.
Čtěte také
Tetjana, která za normálních okolností v Limanu působila jako veřejně prospěšná dobrovolnice bez nároku na jakoukoli odměnu a sháněla hlavně starým lidem třeba málo dostupné léky či dříví na zimu, poslušna přání těchto svých spoluobčanů, pokračovala ve své činnosti i poté, co město obsadili Rusové.
Tuto svou práci považovala za poslání a dobrodiní ve prospěch bližního, a tak ani na okamžik nezaváhala a pokračovala i za Rusů. Ukrajinské zákonodárství však její počínání zhodnotilo zcela jinak.
Tetjana, patřící k téměř dvěma tisícům Ukrajinců, odsouzených za kolaboraci, se zkrátka stala obětí zákona z roku 2022 – i když z hlediska zdravého rozumu lze její aktivity jen těžko považovat za zločinné či dokonce vlastizrádné.
„Já pro Rusy nedělala!“
Novelu příslušného zákona poslanci Nejvyšší rady na počátku války schválili za méně než týden, přestože předtím se o tom, co je a co není kolaborace, dohadovali už od anexe Krymu. „Čím jsem se provinila? Tím, že jsem se brala za naše lidi. Já přece pro Rusy nedělala!“ brání se Tetjana.
Čtěte také
Právní analytička z kyjevského lidskoprávního centra ZMINA Anisja Siňuková vysvětluje: „Zákon byl nakonec formulován tak, aby Ukrajince od spolupráce s okupační mocí odradil. Jenže do sebe zahrnul veškeré druhy takovéto spolupráce – včetně těch, které žádné nebezpečí pro národní bezpečnost nepředstavují. Zahrnuje tak i ty, kteří na okupovaných územích občanstvu poskytují životně důležité služby.“ A nám je jistě zcela jasné, že Tetjana Potapenková patří právě sem.
Problematičnosti takto uplatňovaného zákona už si povšimla i pozorovatelská mise OSN pro lidská práva. Její šéf Daniel Bell k tomu říká, že současná dikce zákona nebere v potaz osobní motivy, jimiž nemusí být snaha aktivně pomáhat nepříteli, ale třeba jen pouhá potřeba se nějak uživit, což je zákonné právo každého a kdekoli. V hledáčku současného ukrajinského protikolaboračního zákona se však může ocitnout kdokoli – a to samozřejmě dobře není, říká pan Bell.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
