Libor Dvořák: Další rusko-turecký konflikt
Vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil trestní stíhání kvůli incidentu, který 19. března krátce před půlnocí způsobila v Kerčském průlivu loď Lira.
Toto turecké plavidlo narazilo na jednu z opor technologického přemostění úžiny, které je nezbytné pro výstavbu mohutného mostu, spojujícího poloostrov Krym s tzv. Velkou zemí neboli pevninskou částí Ruska.
K samozřejmě neúmyslnému incidentu došlo pouhý den poté, co stavbu kerčského mostu navštívil sám Vladimir Putin a u příležitosti druhého výročí oficiálního připojení poloostrova k Rusku prohlásil, že termín dokončení stavby, tedy konec roku 2018, musí být bezpodmínečně dodržen.
Nejde samozřejmě o žádnou tragédii, protože budovatelé zřejmě budou jen nuceni nahradit pár ohnutých traverz novými. Problém je spíš v tom, že loď sice plula pod panamskou vlajkou, ale byla turecká a patřila turecké společnosti Turkuaz Shipping Corp.
Loď kategorie řeka-moře Lira proplouvala Kerčskou úžinou bez lodivoda, ale tím nic neporušila: samotné ruské úřady netrvají na tom, aby lodivodských služeb využívala plavidla, která jsou kratší než 140 m a ponor mají menší než 4,5 m.
K dispozici je zvukový záznam komunikace mezi ruským námořním operátorem zhruba půl hodiny před půlnocí, který naznačuje, že snahy z obou stran byly upřímné, ale cesta do pekel přece bývá často dlážděna dobrými úmysly.
Drobný incident, při němž prý došlo jen k malým škodám, které rozhodně neovlivní termíny výstavby Kerčského mostu, ale nutí k jiným úvahám, konkrétně jak je to s rusko-tureckými především ekonomickými vztahy.
Ruská nejvyšší místa sice po sestřelení ruského stroje Suchoj-24 tureckou F-16 loni 24. listopadu doporučila či dokonce nařídila omezení rusko-turecké spolupráce zejména v oblasti turistiky, dovozu tureckých potravin do Ruska a také stavebních prací, prováděných tureckými firmami na ruském území na co nejmenší nutnou míru, ale jak se zdá, ona spolupráce zejména tam, kde je naprosto přirozená, pokračuje.
Malá zajímavost: nejkratší vzdálenost mezi poloostrovem a tureckým pobřežím je 280 km a při velmi jasném počasí je prý z nejvyššího vrcholu Krymských hor Aj-Petri silným dalekohledem dokonce dohlédnout až do Turecka.
Loď Lira je v této chvíli až do prošetření incidentu zadržována v přístavu Taganrog. Celý incident však už teď upozorňuje na zajímavou věc: turecko-ruské ekonomické vztahy jsou sice méně živé, než byly před syrským leteckým incidentem mezi oběma zeměmi. Existují však dál, protože logika věcí je v podmínkách ruské hospodářské krize nakonec mocnější než kremelská hlavně ideologická rozhodnutí.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.