Libor Dvořák: Blízkovýchodní prostor a ruské imperiální tužby
Teprve po mohutném íránském dronovém a raketovém útoku na Izrael se ukázalo, jaký byl důvod poslední návštěvy Benjamina Netanjahua v Moskvě – mimochodem už čtrnácté za posledních deset let: Izraelský premiér přijel tentokrát ruskému prezidentovi sdělit, že pokud Írán bude dál zvyšovat svoji vojenskou přítomnost, je další velká válka na Blízkém východě nevyhnutelná.
Rusko se opravdu při pohledu na náhle se prohloubivší konflikt nemůže cítit ve své kůži. V tomto případě totiž proti sobě stojí silné a vlivné země, jež Moskva, a to právem, považuje za své spojence.
Čtěte také
Postavit se jednoznačně na jednu či druhou stranu není dost dobře možné. Putin se tak dostal do situace podstatně složitější, než v jaké byl v roce 2015, kdy se rozhodoval, zda podpořit či ne syrského diktátora Asada v jeho boji s opozicí.
Volba mezi Teheránem a Jeruzalémem by zajisté byla i podstatně komplikovanější než tažení na Ukrajinu před více než dvěma lety. Tam Putin kyjevský režim považoval za svého jednoznačného nepřítele a navíc se poněkud naivně a jak se rychle ukázalo, zcela mylně domníval, že tato intervence bude snadnou záležitostí několika málo dnů.
Čtěte také
Známý ruský orientalista Jevgenij Satanovskij říká: „Proto se domnívám, a řekl bych, že právem, že Rusko se do kohoutího zápasu mezi Íránem a Izraelem plést nebude. Zůstaneme stranou a na tu rvačku se budeme jen dívat – i když s obrovskou lítostí, nic jiného nepodnikneme.“
Jak upozorňuje nejen pan Satanovskij, ale i další ruští a světoví odborníci, ruská diplomacie na rozdíl například od americké nezná pojem „vyvažování“, bez jehož uplatnění to tentokrát zřejmě nepůjde. A tak je Rusko víceméně odsouzeno k tomu, aby se alespoň v tomto případě vyvažovat naučilo: aby jednoduše zůstalo stát stranou a vše jen pozorně sledovalo.
Blízkovýchodní prostor byl vždy cílem ruských imperiálních tužeb a právě Putinovo několikaleté angažmá v Sýrii jasně ukazuje, že tyto choutky nepominuly a naopak se spíše prohlubují. Smutná ukrajinská zkušenost však Moskvě jasně ukazuje, že do dalších podobných dobrodružství se pouštět nemůže. Jiná věc je, zda jsou si toho kremelští mocipáni vědomi.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
