Levicový zákoník prošel

Odboráři na ní neprotestovali proti vládě či útlaku zaměstnavatelů, ale naopak přišli podpořit snahu kabinetu přijmout nový zákoník práce. Akce se tehdy zúčastnili někteří ministři sociální demokracie. Mimo jiné tím vyjádřili svůj postoj k odborům. O tom, že ČSSD má s odboráři dobré vztahy svědčí mimo jiné účast některých současných či bývalých odborových předáků na volitelných místech na kandidátkách sociální demokracie v předchozích volbách do poslanecké sněmovny anebo jejich kandidatura za ČSSD v senátních volbách. Namátkou stačí uvést bývalého předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Richarda Falbra, který v barvách sociální demokracie získal post senátora a později poslance Evropského parlamentu. Nebo Falbrova nástupce Milana Štěcha, který je momentálně senátorem zvoleným rovněž za tuto stranu.

Takže i z toho je zřejmé, že pohled sociálních demokratů na zákoník práce je silně ovlivněn názory odborů. Je to samozřejmě přirozenější, než kdyby k odborům měli blízko pravicově zaměřené strany. Přesto by si politici měli držet větší odstup. Odboráři jsou totiž pouze jednou skupinou, která má na podobě zákoníku práce zájem. Druhou tvoří zaměstnavatelé. A nejde pouze o velké podniky, ale třeba i o menší firmy či živnostníky. Tedy o lidi, kteří mohou v některých regionech vytvářet nová pracovní místa. A ty jsou vzhledem k vývoji nezaměstnanosti a hlavně k počtu lidí, kteří jsou bez práce delší dobu, potřebná. Drobní a střední podnikatelé však v současné době tvrdí, že nabírat nové pracovníky je riziko.

Pokud se jim totiž přestane dařit, musí vynaložit poměrně vysoké náklady na to, aby nadbytečné zaměstnance mohli propustit. Proto by uvítali takovou změnu zákoníku práce, která by zjednodušila a zlevnila pohyb pracovních sil. To se samozřejmě nelíbí odborům, které logicky chtějí mít výrazný vliv v oblasti pracovně právních vztahů. Tedy, aby se zaměstnavatel nemohl jen tak lehce zbavit svého zaměstnance. Samozřejmě i z úst odborů mohou zaznít pádné argumenty, proč by tomu tak mělo být. Našly by se určitě příklady, kdy podnik propustil člověka aniž by k tomu měl vážný důvod. Takže jsme u klasického střetu zájmů, který lze těžko vyřešit pro všechny přijatelným kompromisem. Vzhledem k tomu, že ve sněmovně dominuje levice, prosadily se do zákoníku spíše požadavky odborů. Samozřejmě osud této právní normy může ještě ovlivnit pravicově orientovaný prezident. Pokud zákon vetuje, bude se levice snažit toto veto přehlasovat ještě před volbami. Údajně by se to mělo stihnout ještě v květnu. Po volbách by totiž rozložení sil ve sněmovně mohlo být jiné a sto jeden hlas by se už nemusel sehnat.

Vše tak nasvědčuje tomu, že nová podoba zákoníku práce bude definitivně schválena ještě před volbami. Z hlediska fungování české ekonomiky to sice nebude osudová záležitost. Přesto už nyní se dá odhadnout, že dlouhodobá nezaměstnanost by se v České republice nemusela snížit. Jak už bylo zmíněno, zaměstnavatelé si dobře rozmyslí, zda má pro ně smysl nabírat nové zaměstnance. V době tvrdé konkurence totiž potřebují reagovat na různé výkyvy třeba tím, že dočasně sníží výrobu. Při příliš velké ochraně zaměstnanců to pro ně může být jednak obtížné, a hlavně hodně drahé. Takže paradoxně na to mohou doplatit ti, kteří by měli patřit k levicovým voličům. Tedy lidé s nižší kvalifikací a lidé z nejrůznějších důvodů znevýhodnění při hledání práce.