Levice v SRN a minulost

22. leden 2009

Die Linke, tedy Levice, strana pánů Gysiho a Lafontaina, má strach z tohoto roku nejen proto, že je supervolební, ale i proto, že je plný výročí: před dvaceti lety začala pokojná revoluce v tehdejší NDR a padla Berlínská zeď, před šedesáti lety byla sepsána a přijata ústava Německé spolkové republiky a tyto skutečnosti dávají ostatním stranám samozřejmě snadnou možnost útočit na tuto socialistickou stranu, když sám jeden z šéfů, a sice Oscar Lafontaine, tak rád říká: Kdo se postaví vedle hnoje, začne sám smrdět!

  • Levice v SRN a minulost
0:00
/
0:00

Hlavně Oscar Lafontaine, který je všude hodně slyšet, a ví na co se ho novináři ptají, si moc dobře uvědomuje, kde je jeho Achillova pata, protože tato strana je de facto transformovaná stará komunistická SED či později PDS. To je důvod proč se ve straně pracuje na tzv. pozičních papírech, které mají členům strany představit protiofenzívu Levice. Strategie je zřejmá, zcela zřetelně ukázat na to, že stará komunistická SED je mrtvá strana, stejně tak jako její pokračovatelka PDS a představit levici jako zcela novou organizaci: jako nejmladší německou politickou stranu. K tomu chce Levice uspořádat v březnu konferenci historiků, která se bude jmenovat 60 let Ústavy - otevření se novým sociálním ideím, která by měla straníkům zvýšit sebevědomí. Tuto větu cituji ze stranických dokumentů Levice.

Na důkaz, že Levice je skutečně zcela nová a mladá strana, chtějí staří vůdci popostrčit do popředí zcela nové mladé tváře, které nemohly mít nic společného se starou komunistickou SED, a sice poslance Bundestagu Jana Korteho, kterému je jednatřicet let a Halinu Wawzyniak, které je pětatřicet. Oba poslanci by měli v tomto klíčovém roce strhnout na sebe pozornost, a tím zastínit staré tváře.

Tahle strategie by samozřejmě mohla alespoň částečně zafungovat, kdyby se neukázalo, že proti jsou sami někteří členové Levice, kteří vzpomínají s nostalgií na bývalou Německou demokratickou republiku a hodlají ji hájit. Mezi ně samozřejmě patří staří funkcionáři, jako například poslední předseda SED, osmdesátiletý Hans Modrow, který věnuje velké úsilí, aby, jak sám říká, předvedl "spravedlivý obraz NDR". Cítí to prý jako povinnost, když se bývalá NDR představuje lživě veřejnosti jako neprávní stát. Podle Modrowa jde o diskriminaci, proti které chce ze všech sil bojovat. Podobně se vyjadřují i další ještě žijící funkcionáři starého režimu. Pokud takhle hovoří staří funkcionáři, je to do jisté míry pochopitelné, protože kdyby hovořili jinak, museli by popřít skoro celý svůj život, k čemuž má málokdo dost síly. Překvapivější však je, že podobně hovoří i někteří mladí členové Levice, jako například Sahra Wagenknecht, členka předsednictva této strany a evropská poslankyně za Levici. Tvrdí, že již bývalá PDS se od komunistické minulosti zcela osvobodila a nemá se stalinistickou érou své předchůdkyně vůbec nic společného.

Poprvé tato mladá dáma na sebe upozornila již v roce 2001, když oponovala většinovému názoru, že pro střelbu do lidí na bývalé hranici mezi SRN a NDR neexistuje žádné právní zdůvodnění a nelze ji ani ničím obhájit. Ve své protiobhajobě tvrdí, že její strana si nesmí od nikoho nechat předepisovat, jak se má dívat na historii, střelbu do lidí obhajuje a odmítá srovnání NDR s nacistickým režimem z let 1933 až 1945. Někdy jde i tak daleko, že obhajuje stalinské gulagy v bývalém Sovětském svazu, v nichž prý byli zavřeni někteří lidé poprávu. Bude-li tato debata v Levici dost hlasitá, je docela možné si představit, že se tato strana začne diskreditovat před veřejností sama a ani protiakce otřelého Lafontaina jí moc nepomohou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.