Levice si vždycky najde důvod, proč rozdávat. Je to cesta do socialistického marasmu, varuje Kohout

Pavel Kohout
Pavel Kohout
0:00
/
0:00

Vláda přidá od roku 2020 důchodcům měsíčně 900 korun, tedy více než nařizuje zákon. Jde o populistický krok, nebo je za tím snaha zlepšit životní úroveň seniorů, na kterou jsou ve státní kase prostředky?

Zvyšování důchodů obhajuje poslanec Milan Feranec (ANO), ekonomický růst by prý měli pocítit i důchodci. „Máme cíl, aby do roku 2021 činil průměrný důchod 15 tisíc korun,“ říká s tím, že by se toho mělo dosáhnout i navzdory zpomalujícímu ekonomickému růstu.

Jindřich Šídlo: ANO, lépe už bylo

Premiér Andrej Babiš

Kdyže se Andrej Babiš podívá na předvolební průzkumy, může cítit uspokojení a pocit naprostého klidu.

Potřebné prostředky prý vláda musí najít i bez zvyšování daní – a to jejich lepším výběrem nebo úsporami v provozních výdajích. „Ta debata, jestli se má zvyšovat o 750 nebo 900 korun, byla o tom, že ministryně financí říkala, že nejdříve by se ministerstvo práce a sociálních věcí mělo snažit těch 7 miliard najít ve svém rozpočtu,“ upřesňuje Feranec.

Nebylo ale nezodpovědné, když vláda zavedla slevy na jízdném pro důchodce? „Slevy na jízdném jednoznačně podporuji – je to velmi praktický krok, jak zlepšit situaci určité skupiny obyvatel a možná je motivovat, aby víc cestovali a byla větší spotřeba,“ reaguje někdejší náměstek ministra dopravy.

Možná, že předtím jsme žili na úkor předchozích generací – tím, že důchody byly až ostudně nízké. Teď jim to trošku vracíme, je to fér.
Milan Feranec

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru očekává, že se podaří dodržet plánovaný schodek ve výši 40 miliard korun: „Je to otázka filozofická či politická. Jestli máme hospodářský růst využít na snížení schodku, nebo na zlepšení života určité vrstvy obyvatel, která na tom nebyla moc dobře. To je filozofický pohled na rozpočet.“

Projídání budoucnosti

„Není to tak úplně filozofický pohled, protože pokud budeme projídat budoucnost – byť tuto frázi nemám moc rád – tak dopadneme jako některé evropské státy, které ji už projedly,“ oponuje ekonom Pavel Kohout.

V situaci, kdy pravděpodobně dojde k výraznému zpomalení ekonomiky, je prý nutné mít na paměti makroekonomickou stabilitu. „Aby se zase nezačalo tvrdit, že ekonomika klesá, tak je třeba zvýšit daně a myslet na potřebné. Politická levice si vždycky najde důvod,“ podotýká.

Jednou přidáme tomu, jednou tamtomu, pak na to budeme muset sehnat peníze, pak o kousek zvýšíme daně. A nakonec se octneme v úplném socialistickém marasmu.
Pavel Kohout

Ondřej Konrád: Žádný důchod neroste do nebe

Peníze, mince

Zkraje února počala ministryně financí překvapivě šlapat na rozpočtovou brzdu s tím, že růst HDP zpomalí.

Prostor pro hledání dalších příjmů je podle Kohouta omezený a různé úspory nebo snižování výdajů by mohly přinést nanejvýš pár desetin, nebo spíše setin procent HDP. „Lepší výběr daní je mantra už z dob vlády premiéra Miloše Zemana. Nic moc se nestalo, a pokud se stalo, tak to bylo spíš na škodu,“ doplňuje.

„Penzijní reforma má asi 20leté zpoždění – nikdo, kdo byl ve vládě nebo v parlamentu, tak penzijnímu systému nerozuměl. Měli jsme tu odborně zdatné komise, ale politici tomu nevěnovali pozornost, nebo to překroutili a udělali špatně. Myslím tím Kalouskovu nepovedenou reformu, která naštěstí byla zrušena,“ uvádí ekonom.

Důchody se podle něj nikdo seriózně nezabývá, nanejvýš se hraje politické divadlo – nejnověji s Komisí pro spravedlivé důchody: „Už ten název je parodie. Pojem spravedlnost nemá v penzijním systému co dělat,“ kritizuje Kohout.

Spustit audio

Související