Letošní schůzka G-8

Před letošním samitem G-osmičky to bylo jednoznačně náhle zvýšené napětí mezi Spojenými státy a Ruskem. Poměrně ostrá rétorika se z obou stran ozývala už delší dobu, ale právě v týdnu před schůzkou v německém Heiligendammu se spor vyhrotil - a shodou okolností to bylo tentokrát i v Praze.

Víme o čem je řeč - americká zařízení protiraketové obrany mají být podle představ Washingtonu instalována ve střední Evropě, v České republice a Polsku. U nás má stát americký radar a v Polsku silo protibalistických střel. Vojenský význam těchto základen je přitom sporný - možná systém bude fungovat někdy v daleké budoucnosti proti ojediněle vystřelené raketě odněkud z Blízkého Východu, kdyby se řekněme nějaká tamní teroristická skupina zmocnila atomové zbraně. Mohl by teoreticky takovou raketu včas zachytit a zneškodnit, aby nedopadla na zamýšlený cíl. Plánovaný systém obrany by ale rozhodně nestačil na masivní raketový útok jaderné velmoci jakou je například Rusko. Proti takovému útoku by byl bezmocný.

Ale o tom, že by Rusko napadlo svými raketami (s jadernými hlavicemi) západní či střední Evropu američtí vojenští stratégové snad už ani neuvažují a pokud ano, jejich odpovědí by musela být atomová válka, kterou si samozřejmě dávno vůbec nikdo nepřeje. Taková hypotetická alternativa sloužila světu velmi dobře jako odstrašující faktor po celou dobu tzv. studené války a dnes už prostě nepřichází v úvahu. Plánované americké zařízení ve střední Evropě má čistě obranný a nikoli útočný charakter, umožnilo by právě jen čelit nebezpečí jednoho teroristického raketového útoku.

Všichni soudní lidé (kdekoli na světě) proto museli být velmi překvapeni nedávnými výroky ruského prezidenta Vladimíra Putina, že snad v případě instalací americké protibalistické obrany ve střední Evropě nechá namířit ruské rakety opět na Evropu - přesněji na radar v Brdech a na základnu v Polsku. Ruský atomový útok proti nám je však dnes opravdu nemyslitelný a jediný důvod, který snad mohl prezident Putin mít k takovému prohlášení, musel být domácí, vnitropolitický, možná aby tak zvaně "uspěl" v očích určitých, velmi nacionalisticky a xenofobně orientovaných vrstev vlastních obyvatel. Je asi pravda, že Rusům imponuje tvrdá ruka vládce v Kremlu a že si přejí, aby vystupoval rázně i na mezinárodní scéně. Pak ale je nutno počítat s tím, že podobné výhrůžky narazí.

Putinova výhrůžka pochopitelně nemohla zůstat bez odezvy Západu. A je přirozené, že se proti ní ohradil právě americký prezident shodou okolností na návštěvě v Praze. George Bush ale přitom jedním dechem ujišťoval, že Rusko rozhodně nepovažuje za nepřítele a že si přeje, aby s Amerikou spolupracovalo a případně se i podílelo na americkém systému obrany proti zmíněnému nebezpečí, neboť je to nakonec i v jeho zájmu, vždyť i Rusko se jednou může stát cílem takového raketového teroristického útoku.

Nutno dodat, že na stranu prezidenta Spojených států se na poslední chvíli - během samitu G-8 v německém Heiligendammu - přidali i všichni ostatní západní státníci, což by nás ani nemělo překvapit, případný ruský útok na Českou republiku a Polsko by se současně obrátil i proti všem ostatním Evropanům. A ruský prezident Putin se tak nyní ocitl sám proti všem.

A tak nejspíš můžeme v této chvíli opatrně odhadovat, že se světoví státníci za zavřeným dveřmi nějak dohodnou. Ruský prezident od podobných výhrůžek nakonec ustoupí a možná nabídne i Američanům pomocnou ruku. Před domácím publikem však ani potom nejspíš nebude chtít opustit pózu tvrdého muže a možná na okraj samitu anebo po návratu domů uslyšíme od něj zase nějaké to hrubší sdělení.

Budoucnost protiraketové obrany ale není jediným sporným bodem letošního setkání G-8. Jak už řečeno, toto téma státníkům spíše vnutil nedávný vývoj. Podle původního plánu letošní samit probíhá ve znamení sporu o odpověd světových mocností na globální oteplování. Představitelé zemí evropského kontinentu, zejména německá spolková kancléřka Angela Merkelová a nedávno zvolený francouzský prezident Nicolas Sarkozy, se staví výrazně proti názorům amerického prezidenta George Bushe a zde možná uvidíme, že zase Amerika ustoupí. Naznačuje to aspoň britský premiér Tony Blair, který se samitu G-8 účastní letos naposledy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .