Letiště Ruzyně: Paralelní dráha o kousek blíž realitě
Letiště Praha v uplynulém týdnu představilo první vizualizace paralelní přistávací a vzletové dráhy. Projekt nové ranveje na letišti v pražské Ruzyni se během dlouhých let příprav nezaslouženě stal otloukánkem médií i velkým politickým tématem. Na oddalování rozhodnutí o výstavbě dráhy a nejasnostech o vlastnických poměrech k potřebným pozemkům již vydělali mnozí.
Podezřelé změny jmen v katastru nemovitostí přinesly nemalé zisky pozemkovým spekulantům a na své si přišly i stavební firmy, které ještě nedávno nabízely k prodeji luxusní novostavby v blízkosti plánovaného přistávacího koridoru.
Spory kolem nové dráhy připomínají vášně, jež před časem vyvolaly zprávy o hledání vhodných lokalit k vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Letecká doprava je v České republice podobně jako jaderná energie velmi oblíbená, ale nikdo nechce nést následky, které její provoz přináší. V případě navyšování kapacity ruzyňského letiště si je jeho vedení dobře vědomo důležitosti vstřícného postoje obyvatel okolních čtvrtí a obcí. V uplynulých deseti letech proto poskytlo přes půl miliardy korun na zlepšení zvukové izolace postižených domů a ve dvou grantových programech nabízí další zdroje na podporu životního prostředí, vzdělávání, kultury či sportu.
Zastupitelstva obcí v okolí letiště se na kontroverzním projektu snaží zcela pochopitelně získat politický kapitál. Ostrá rétorika však nemusí ve všech případech odrážet názory obyvatel. Některým lidem hluk z přistávajících letadel citelně znepříjemňuje život, většina si však postupně zvykla a investice do svého bydliště vítá. Navíc si dobře uvědomuje, že z obecních zdrojů by například nová okna nikdy nedostala.
O co smutnější se zdá, když nejhlasitější protesty zaznívají od vlastníků novostaveb na severozápadním okraji Prahy. O výstavbě druhé dráhy se hovořilo již od šedesátých let a po revoluci byl záměr z vládních kruhů několikrát znovu potvrzen. Je ovšem zřejmé, že co vydělají spekulanti na prodeji pozemků Letišti Praha, o to tito lidé přijdou ztrátou hodnoty svých nemovitostí. U významných dopravních staveb se však podobný scénář opakuje s železnou pravidelností.
Přes všechny pochybnosti a alternativní návrhy zůstává rozšíření ruzyňského letiště jedinou realistickou variantou dalšího rozvoje letecké dopravy v hlavním městě. Zprovoznění mezinárodního letiště ve Vodochodech je zatím hudbou vzdálené budoucnosti, zatímco zájem o Ruzyni neustále stoupá a vyřešení se již přiblížila i otázka jejího kapacitního napojení na železniční dopravu, která přinese pohodlnější cestování do centra.
Ruzyňské letiště v minulém roce odbavilo přes 12,5 milionu cestujících. Jeho dráhová kapacita je v současnosti využita přibližně z 80 %, ale v provozních špičkách již mnohdy nedostačuje a vyvolává zpoždění letadel. S ohledem na hlukové zatížení je navíc v nočních hodinách provoz výrazně omezen. V následujících letech se očekává další nárůst počtu cestujících, který by měl přinést nové pracovní příležitosti i dodatečné zdroje z cestovního ruchu a obchodu. Zahájení výstavby nové dráhy by konečně pomohlo zvýšit výnos z privatizace letiště, který podle některých odhadů přesáhne sto miliard korun.
Z pohledu obyvatel Prahy je důležitou skutečností fakt, že po chystaném zprovoznění ranveje mezi lety 2013 - 2015 významně klesne hlukové zatížení velkých sídlišť ve čtvrtém, pátém a šestém obvodu. Na dotčeném území žije přes sto tisíc lidí, zatímco v koridoru nové dráhy leží čtvrti a vesnice s několika tisícovkami obyvatel. Při takovém nepoměru je zhoršení života několika tisíc Pražanů a Středočechů přijatelnou cenou za realizaci projektu podobného významu. Podaří-li se dokončit problematické výkupy pozemků do konce roku, mohla by být nová dráha zprovozněna v závěru roku 2013 třeba společně s železniční rychlodráhou na Masarykovo nádraží.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka