Lepší je být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný

Jde o případ podnikatele Zdeňka Kratochvíla, jemuž (nyní cituji z tiskového sdělení Pražského hradu): "prezident milostí zastavil trestní stíhání vedená proti němu za trestné činy zneužívání informací v obchodním styku a další hospodářskou trestnou činnost. Prezident přihlédl k vážným zdravotním problémům pana Kratochvíla, pro které není schopen účastnit se trestního řízení." (Konec citátu)

Případ pana Kratochvíla není nijak nový, táhne se nějakých čtrnáct let a obsahuje některé kauzy spojené s jeho firmou ICON, najmě pak kauzu vytunelované jihlavské firmy Zemědělské stavby a případ tzv. "Bahamských akcií". V té druhé kauze mělo jít o zisk nějakých šestnácti a půl miliard za prodej zahraničních cenných papírů s nulovou hodnotou přes kapitálový trh. Pan Kratochvíl je takto (lépe řečeno byl) v hledáčku příslušných orgánů hodně dlouho.

Jedna stránka okolností prezidentské milosti je - řekněme - spíše spekulativní. Z médií je známo, i když nijak přehnaně, že pan Kratochvíl má, jak se říká, "hodně blízko ke špičkám ODS". V minulých letech příhodným, ne příliš okatým způsobem, jednak přímo sponzoroval, tak také všemožně podporoval právě předvolební boje občanských demokratů. Pár dní před udělením milosti se týž pan Kratochvíl náhodou krátce sešel s minstrem vnitra Ivanem Langerem. Jakousi podobnou náhodou se s ním sešel i před několika lety, kdy dnešní ministr, tehdy "pouze" poslanec, orodoval ve prospěch pana Kratochvíla v poslanecké interpelaci, když napadal jakási procesní pochybení. Vzhledem k tomu, že ministr Langer jakékoli spekulace na téma příčinné souvislosti mezi jejich náhodným setkáním a pozdějším udělením milosti pan Kratochvílovi odmítl, a s přihlednutím ke skutečnosti, že i mluvčí prezidenta republiky Petr Hájek rovněž popřel jakoukoli souvislost mezi milostí pro pana Kratochvíla a tím, že by pan Kratochvíl sponzoroval ODS, nedá se dělat nic jiného, než tomu všemu věřit...

Nicméně v médiích se objevily pochybnosti o tom, zda tyto věci přece jenom spolu nějak nesouvisí, a tak by nebylo fair se o nich nezmínit. Jde například o narážky na to, zda je psychický stav pana Kratochvíla opravdu tak vážný, že není schopen účastnit se trestního řízení, když jinak může řídit firmu, svůj vůz a svůj společenský život. To je samozřejmě věcí příslušných psychiatrických posudků a věcí orgánů činných v trestním řízení. Trošku zvláštní na této jediné milosti, která pana Kratochvíla navždy zbavuje zátěže všech trestních stíhání v předmětných kauzách je už zmíněná skutečnost, že pan Kratochvíl je shodou okolností vnímán jako sponzor ODS, jíž je hlava státu čestným předsedou. Trošku zvláštní je, že pan Kratochvíl je (pardon, byl) stíhán za jeden z nejvážnějších hospodářských deliktů, totiž za zneužívání informací v obchodním styku. Jsou země, kde se za tuto trestnou činnost chodí na dlouhá léta do žaláře. Jen jako třešinka na dortu - pro pana Kratochvíla - působí těch pár slůvek ze sdělení Pražského hradu, že onou milostí byl stíhaný vyvázán i z obvinění za další trestnou činnost.

A konečně - dost zvláštní je, a to už se netýká jen pana Kratochvíla, problematika rozsahu prezidentských milostí. To, že prezidentská milost může zasáhnout jako korektiv nějakého soudního rozhodnutí je asi všeobecně přijatelnou institucí v mezích působnosti různých pilířů demokracie. Zásah do probíhajícího řízení, respektive možnost zastavit trestní stíhání v jeho průběhu, už nabízí prostor k polemice. Určitě jinak by mohla případná prezidentská milost zapůsobit na probíhající šetření například kreativní skupiny Ztohoven, jinak by působila v případě sbormistra obviněného z pohlavního zneužívání nezletilých schovanek a jinak v případě jednoho z - řekněme - kapitánů průmyslu, stíhaného za cosi, čemu se říká "tunelování" a za používání interních obchodních informací k vlastnímu obohacení.

Je v téhle zemi šuškanou pravdou, že movitý porušitel zákona je na tom ve styku s orgány činnými v trestním řízení lépe, než nemovitý občan, čili většina občanstva. Ne snad, že by padoušky rovnou podplácel orgány, ale může si dovolit špičkového obhájce, který umí rozehrát celou škálu právních nástrojů - česky řečeno "dokáže z toho klienta vysekat." Na této rovině se mohou odehrávat různé úkony, jako například vypracování prakticky nezpochybnitelného psychologického či psychiatrického posudku, který sice dobře, vhodně a účinně zapůsobí na orgán činný v trestním řízení (a ve finále i na hlavu státu), ale na druhou stranu umožňuje stíhanému účastnit se společenského života a řídit svůj vůz i firmu. Tomu se mezi lidem říká: "Lepší je být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný..." Že to zní cynicky? Ne, nezní. Je to cynické.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .