Leo Pavlát: Dar, o který nestojím

29. květen 2012

Jsou změny velké a malé. Velkou změnou v listopadu 1989 bylo, že padl ohavný, násilný režim a opět se k nám vrátila demokracie se všemi svými atributy včetně svobodné ekonomiky. V každodenním životě - a to je ta změna malá - se tohle dějinné zhoupnutí projevilo třeba do té doby nevídanou nabídkou potravin a k tomu úplnou explozí tiskovin všeho druhu.

Na pestřejší a zdravější jídlo si člověk rád zvykne. Svobodné noviny a cenzurou neprobrané knihy zase patří k naší znovu nabyté důstojnosti. Čeho je však moc, toho je příliš. Nemusím se přejíst, i když mi chutná, a stejně tak nepotřebuji, aby mě kdosi každý den zavalil stohem lesklého, všemožnými reklamami potištěného papíru. Co chci číst, si koupím sám, a ty, kteří mi bez mého souhlasu cpou do schránky nabídky na žrádlo pro kočky, dovolenou na Fidži nebo prášky na hubnutí považuji za vetřelce.

Schránku jsem proto již před časem opatřil výrazným nápisem "nevhazovat reklamy", ale vše marno. Přísliby všemožného blaha té či oné značky už vytlačují i dopisy a teď se do mě navíc pustila Pražská energetika a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Bývaly doby, kdy mě tyto dvě instituce nanejvýš informovaly o svých nabídkách a sazbách, zpravidla v dopise s vyúčtováním. Ne tak dnes.

Pražská energetika má svůj elegantně vyvedený časopis "Prefórum" a VZP časopis "Svět pojištěnce". Obě instituce znají mé jméno a adresu, a tak proti jejich spiskům majícím dohromady přes padesát stran nezmohu zhola nic. Co hůř, jak si dobře uvědomuji, tyhle nevyžádané zásilky také svým dílem platím.

V Prefóru jsem tak naposled proti své vůli přispěl třeba na rozhovor o kutilství s někdejšími hvězdami televize Nova sourozenci Gondíkovými. Stejně tak jsem podpořil rozhovor s Paulem van Dykem, který - pokud to nevíte - definoval hudební styl trance. Díky dvoustránkovému interview s třemi barevnými fotografiemi jsem si mohl v časopise energetické firmy přečíst, že tento dýdžej a producent poskytl rozhovor v "útulně vybavené šatně a vůbec nevypadal jako namyšlená hvězda".

Časopis VZP "Svět pojištěnce" je ještě světovější. Vedle rozhovoru s Karlem Gottem doprovozeným snímkem jeho novomanželky a nedávno narozené Charlottky přispěl kaleidoskopem vánočních a novoročních rad. Na dvou stranách též připomněl, že při výběru vánočních dárků máme "zapojit srdce i fantazii". A samozřejmě nechyběly reklamy. Ty byly zhusta rozsety v obou časopisech, ale o tom teď nemluvme. To už je jiný kšeft, který se nás, zákazníků, týká jen potud, že si někdo mastí kapsu naším jménem.

Abych však nebyl nespravedlivý. Časopis "Svět pojištěnce" věnoval též jednu stranu civilní ochraně a připojil kartičku s telefonními čísly hasičů, záchranky a policie. "Co dělat v případě ohrožení?" čtu na té kartičce. Jenže já mám jiný problém: Co dělat, aby Pražská energetika a VZP ode mě nevybíraly na hlouposti, které mi pak okázale dávají jako dar?

Je to, vážení klienti obou společností, otázka pro nás pro všechny.

Autor je ředitel Židovského muzea v Praze

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.