Legenda o Supermanovi a věda
Superman se podle filmové legendy narodil na planetě Krypton, která obíhá kolem červené hvězdy. Vědci nyní našli na této legendě dokonce i jisté zrnko pravděpodobnosti. Nejžhavějšími kandidáty na případné nalezení známek života jsou totiž právě planety, které obíhají kolem malých, ale hojně se vyskytujících hvězd, tzv. červených trpaslíků.
V červnu objevili astronomové planetu, která vybájený Krypton připomíná. Jedná se o planetu, obíhající kolem červeného trpaslíka Gliese 876, nacházejícího se 15 světelných let od našeho Slunce. Tato planeta se podobá Zemi. Prakticky všechny planety mimo solární systém, které byly dosud identifikovány, jsou plynoví obři velikosti Neptunu nebo Jupitera. Nová planeta je však skalnaté těleso a je jenom dvakrát větší než Země.
Červení trpaslíci (M-trpaslíci) mají hmotnost asi poloviny našeho Slunce a asi stokrát menší jasnost. Astronomové dlouho pochybovali, že by život mohl vzniknout v blízkosti tak málo zářivých hvězd, protože oblast, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném skupenství, je v okruhu jen asi 40 milionů kilometrů, to je méně než vzdálenost mezi Sluncem a Merkurem. V tak malé vzdálenosti může být planeta slapově vázána, to znamená, že jedna strana bude stále odvrácená od hvězdy. Předpokládalo se, že taková planeta musí nevyhnutelně ztrácet svou atmosféru v důsledku vymrzání na odvrácené straně. Počítačové modely ale překvapivě ukázaly, že atmosféra, obsahující dostatečné množství oxidu uhličitého bude odvrácenou stranu dostatečně chránit. Červených trpaslíků je v Mléčné dráze asi desetkrát víc než G-hvězd podobných Slunci. To všechno obnovilo zájem o hledání extraterrestriální inteligence (SETI Institute v Kalifornii), i když zatím nikdo žádné její známky neobjevil.
Na červených trpaslících dochází sice často k erupcím a vznikající spršky nabitých částic mohou narušovat atmosféru blízkých planet. Má-li ale planeta magnetické pole, může tyto částice z atmosféry odchylovat. A dokonce i velmi pomalá rotace planet vázaných k M-trpaslíkům, jedna otočka během oběhu planety, může postačovat pro vznik magnetického pole, pokud část vnitřku planety zůstane v roztaveném stavu.
Bohužel nově objevená planeta v blízkosti Gliese 876 se nachází pouze tři miliony kilometrů od hvězdy, takže její povrch bude příliš horký pro život, který známe. V Mléčné dráze se ale odhadem nacházejí asi tři miliardy M-hvězd, které jsou primárním cílem pozorování. V severní Kalifornii se nyní staví teleskop, který bude monitorovat rádiové signály v Mléčné dráze. Kromě toho, že je jich obrovské množství, mají M-trpaslíci ještě další výhodu jako možné místo pro vznik inteligentního života oproti G-hvězdám.
Než se vyčerpá zásoba jejich vodíkového paliva, mohou zářit déle a s časem se jejich jas nezvětšuje. Poskytují tedy dlouhodobě stabilnější prostředí pro planety, na nichž by existoval život. Za miliardu let učiní stále intenzivnější sluneční záření Zemi neobyvatelnou, zatímco M-trpaslíci v galaxii budou zářit stabilně po stovky miliard let. A v tu dobu začne Superman toužit po návratu domů.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
