Lední medvědi: evoluční mládež
Vzácná fosilie ledního medvěda potvrdila to, co vědci zatím jen odhadovali: lední medvědi vznikli teprve nedávno a dokázali se velmi rychle adaptovat na nové životní podmínky. Otázka, jak se postaví k současným změnám klimatu, ale stále zůstává nevyřešená.
Lední medvědi (Ursus maritimus) tráví většinu života na ledě. Po smrti jsou jejich těla sežrána jinými živočichy nebo se propadnou na dno oceánu, kde se beze zbytku rozloží. Na rozdíl od jiných savců proto kosti ledních medvědů prakticky zcela chybí na fosilním záznamu a vědci se při odhadech jejich evolučního stáří nemají o co opřít. V roce 2004 se ale islandským geologům podařil unikátní objev: na norských Špicberkách našli dobře zachovanou fosilní čelist a špičáky ledního medvěda, který žil před 110 až 130 tisíci let.
Vzácná fosilie se dostala do rukou výzkumníků z několika amerických univerzit, kteří z ní izolovali fragmenty DNA a osekvenovali celý mitochondriální genom prehistorického ledního medvěda. Jde zatím o nejstarší přečtený savčí mitochondriální genom, který je dvakrát tak starý jako nejstarší osekvenovaný genom mamuta. Vědci osekvenovali také genomy žijících ledních medvědů a unikátních hnědých medvědů z aljašských ostrovů, kteří představují jejich nejbližší příbuzné. Ze získaných dat sestavili fylogenetický strom. Prehistorický lední medvěd se na něm nachází téměř přesně v místě, kde se vývojová linie štěpí na skupinu hnědých medvědů z aljašských ostrovů a současné lední medvědy.
Výsledky studie potvrdily, že lední medvědi jsou evolučně velmi mladým druhem. K jejich oddělení od hnědých medvědů došlo asi před 150 tisíci let a během pozdního pleistocénu se lední medvědi rychle rozšířili po celé Arktidě, kde se jim díky změnám klimatu otevřelo nové životní prostředí a zdroje potravy. Lední medvědi také přežili interglaciál, který začal před 130 tisíci let a skončil před 114 tisíci let. V tomto období bylo o něco tepleji než dnes, ale podle vědců to není důvod k přehnaně optimistickému pohledu na budoucí osud ledních medvědů. Současné oteplování může být rychlejší a není jisté, jestli s ním medvědi dokážou udržet krok. Dnešní lední medvědi jsou navíc mnohem specializovanější a tím pádem i zranitelnější, než byli na počátku existence svého druhu.
Zdroj: PNAS , Penn State University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
