Laureátům Nobelovy ceny za chemii se povedlo zvládnout reaktivitu lithia
Vývoj v praxi využitelného lithiového akumulátoru probíhal v několika etapách. Každý z letošních nobelistů se podílel na jedné z nich.
Michael Stanley Whittingham (GB) a John Bannister Goodenough (USA) vytvořili baterii se záporným pólem z čistého lithia. Za podobou samotných akumulátorů pak stojí třetí oceněný Akira Yoshino (J).
Proč lithium?
Jde o nejlehčí pevný prvek v Mendělejevově tabulce a je zároveň schopno přenášet největší měrný náboj. Lithiové akumulátory tak uchovávají největší podíl energie na kilogram hmotnosti.
Energeticky bohaté reaktivní lithium ale bylo potřeba nejdřív zkrotit – a právě to se mimo jiné povedlo letos oceněným vědcům.
Potenciální nebezpečí
„Elektrolyt, který se dnes používá, je na bázi organických látek. Tyto karbonáty ale mají nízký bod vzplanutí, takže když se baterie v havarijních stavech začne přehřívat nebo zkratuje, elektrolyt může zahořet a celá baterie vzplanout, nebo dokonce vybuchnout,“ vysvětluje Jan Žitka z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, proč se vědci nyní snaží přijít na bezpečnější formu elektrolytu.
„Spojením výhod polymerů a iontových kapalin jsme v našem ústavy vyvinuli takzvané polymerní iontové kapaliny. Ty nesou náboj, který následně může v baterii přenášet litné ionty mezi katodou a anodou,“ říká Žitka.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
