Labuť na Slunci
Sonda Hinode zaznamenává první úspěchy v pozorování Slunce. V rentgenovém záření sleduje dosud nepozorované jevy. Vidí, jak se ohřívá koróna a jak jsou aktivní skvrny. Jeden ze snímků připomíná obří vesmírnou labuť.
Astronomové našli na Slunci mnoho neočekávaných jevů. Už jen z tohoto důvodu se začíná hovořit o úspěchu celé mise sondy Hinode, která odstartovala v září 2006. Ve světle nových pozorování japonské sondy se dřívější znalosti o vzezření Slunce v rentgenovém světle jeví jako zastaralé.
Záhadný ohřívač spatřen
Rentgenové záření vysílá do vesmíru sluneční koróna. To je velmi řídká a milion stupňů horká svrchní vrstva sluneční atmosféry. Její vysoká teplota je pro vědce stále ještě záhadou, protože povrch Slunce je stokrát chladnější.
Hinode dokáže pátrat právě po zdroji zatím neznámé energie, která korónu ohřívá. Ta totiž křiví a namotává sluneční magnetické pole, ve kterém je zakonzervované množství energie. Když se zamotané magnetické siločáry začnou v koróně rozmotávat a nabývat jednodušších tvarů, uvolňují obrovské množství energie. Ta pak korónu zahřívá. Teoretici uvažovali o zamotaném magnetickém poli už delší dobu, ale sonda Hinode ho jako první dokázala vyfotit.
Velké smyčky nad skvrnami
Sluneční fyzikové se velice zajímají o aktivní oblasti na Slunci, tedy místa se silným magnetickým polem obklopujícím sluneční skvrny. Právě tyto aktivní oblasti způsobují sluneční erupce.
Sonda Hinode spatřila v aktivních oblastech nové detaily. Jde o gigantické magnetické oblouky, proti nimž jsou povrchové skvrny jen zanedbatelné nicky. Výzkum pozorovaných jevů je zatím na počátku, ale astronomové doufají, že se jim podaří více pochopit a také předpovídat sluneční erupce.
Takové předpovědi by mohly být důležité pro ochranu astronautů, satelitů a sond. Zásah proudem nabitých slunečních částic je totiž riskantní pro techniku a následně i pro člověka.
Labuť na Slunci
Některé vesmírné snímky dokáží astronomy překvapit svým vzezřením. Připomínají totiž věci, tělesa nebo zvířata ze Země. Jedná se samozřejmě o naprostou náhodu. Nedávno byl vyfotografován "vesmírný had", o kterém si můžete přečíst v naší rubrice vesmír, a teď se podařilo přistihnout "sluneční labuť".
Nabité sluneční částice samozřejmě nemohou tušit nic o přírodě na Zemi. Tvar plazmatu je dán jen přírodními zákony platnými v celém vesmíru. Tvar labutě je zkrátka hezká náhoda. Ve skutečnosti ji vytváří struktura magnetického pole nad aktivní oblastí číslo 10940. Ta se v době fotografování nacházela na samém okraji slunečního disku.
Podobné snímky esovitě prohnutých oblastí plazmy pořídila v minulosti další japonská sonda YOHKOH. Ale teprve Hinode se svým rozlišením dokázala spatřit detaily nesouvislých a oddělených vláken propletených okolní plazmou.
Úspěch sondy Hinode je dán mimo jiné tím, že pozoruje Slunce v trochu jiném oboru záření než předchozí družice (např. TRACE). Hinode zkoumá záření s vyšší energií. Navíc fotografuje Slunce rychleji, s větším rozlišením a citlivostí než předchozí sondy.
Přehledový článek o sondě Hinode najdete v naší rubrice vesmír: "Sonda Hinode zkoumá Slunce".