Labouristé nejspíš opět drtivě vítězí
Tonyho Blaira zřejmě čeká další - už třetí - funkční období s pohodlnou většinou v dolní komoře britského parlamentu. Podle posledních průzkumů veřejného mínění labouristé ve čtvrtečních volbách znovu drtivě porazí opoziční konzervativce i liberální demokraty.
Nejnovější průzkum volebních preferencí, který vypracovala renomovaná britská agentura MORI, dává labouristům podíl 39 procent voličů, kteří jsou pevně odhodláni se k volbám skutečně dostavit, což je o 10 procent více než pravděpodobně získá opoziční Konzervativní strana. Ta údajně ztratila velkou část podpory v závěrečných fázích předvolební kampaně. Na třetím místě se jako obvykle umístí liberální demokraté, pro něž chce hlasovat 22 procent Britů.
Agentura MORI spočítala, jak by se tyto volební preference promítly do složení dolní komory parlamentu - a vzhledem k tomu, že v Británii mají tzv. většinový systém, který zákonitě vytvoří silnou vládu i z poměrně malé převahy hlasů - mohla by mít Labour Party ve sněmovně většinu 146 křesel. A to by pro Tonyho Blaira znamenalo opravdu pohodlné vládnutí na další 4 roky.
Agentura MORI ovšem upozorňuje, že velké množství voličů - asi jedna třetina, což je neobvykle mnoho, daleko více než v předchozích volbách - by ještě mohlo změnit názor. Jak říkal Winston Churchill, týden je velmi dlouhá doba v politice a do čtvrtka by se ještě mohlo něco stát, co by názory voličů ovlivnilo.
Současný náskok labouristů před konzervativci, který se podle agentury v posledních několika dnech zvýšil z osmi na deset procentních bodů, je ale hodně veliký a i kdyby se o trochu snížil, není moc pravděpodobné že by se náhle úplně vytratil. A tak je vítězství labouristů ve volbách téměř jisté.
Pozorovatelé britské politické scény se domnívají, že tento rostoucí náskok labouristů před konzervativci je výsledkem chybné politické strategie nynějšího předsedy Konzervativní strany Michaela Howarda, který minulý týden zaútočil na premiéra Blaira na britské poměry příliš agresivně. Někteří konzervativní poslanci jsou prý přesvědčeni Howard přehnal kritiku Blaira v otázce Iráku, když o něm prohlásil, že je "lhář". Ačkoli válka v Iráku není vůbec populární mezi voliči a Blairovi jistě ubírá hlasy, takovéto nařčení se podle konzervativců obrátilo proti nim.
Stojí za poznámku, že současný náskok labouristů potvrzují i jiné průzkumy veřejného mínění v Británii. Londýnské Timesy kupříkladu předpovídají vítězství Labour Party o 13 procentních bodů, kdy by měla tato strana obdržet dokonce 42 procent hlasů.
A není náhodou, že s dosavadní politikou Tonyho Blaira vyjadřují souhlas i některé spíše konzervativní noviny, jako jsou právě Timesy anebo deník FT a týdeník Economist.
Dnešní obsáhlý úvodník FT např. vysvětluje, proč není Británie zatím připravena na změnu v Downing Street, ale také kritizuje celkovou úroveň letošní volební kampaně, která byla podle tohoto listu plná "trivialit a mělkých frází". Politikové se prý "nesoustředí na skutečně podstatné záležitosti" a žádná politická strana údajně "neposkytla opravdu přesvědčivé argumenty, proč si zaslouží mít v parlamentě většinu".
Volební manifest konzervativců - podle deníku FT - namísto vládního programu připomíná jakýsi "napůl dodělaný seznam stížností", které mají odpovídat na různé obavy veřejnosti. Jejich postoj k problému přistěhovalectví kritizují i zástupci podnikatelů a poškodil by ekonomický růst. A jejich postoj k Evropě - britští konzervativci by chtěli znovu vyjednat podmínky členství Británie v EU - je podle listu FT "nezodpovědný a neuskutečnitelný" a mohl by uvrhnout Británii do izolace.
V ekonomických záležitostech mají prý konzervativci většinou pravdu, ale jejich vůdce Michael Howard, podotýká deník FT, bohužel o těchto věcech v předvolební kampani nemluvil. A tak i tento jinak pravicový list nepovažuje vládu konzervativců v této chvíli za přesvědčivou alternativu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.