Kvůli novým sankcím se hroutí rubl, Rusy čekají nejisté časy

Důvodem prudkého oslabení rublu, které i přes mírnou korekci trvá již čtvrtý den, jsou nové sankce, které před týdnem Spojené státy uvalily na řadu ruských byznysmenů a firem. Takovou analýzu nabízí stránky Rádia Svoboda. S tím, že jen toto pondělí přišli ruští podnikatelé podle odhadů agentury Bloomberg o 16 miliard dolarů.

Sankce, které se účinkem nemíjejí

Situace je pro ruskou ekonomiku mnohem závažnější než dříve. Firmy, kterých se sankce tentokrát dotkly, totiž nejsou součástí ruského vojensko-průmyslového sektoru, jak tomu bylo ve většině předchozích případů, všímá si ve svém komentáři na portálu rádia Echo Moskvy ekonom Igor Nikolajev.

Dokud se sankce týkaly jen firem spojených s vojenským průmyslem, situace byla jiná. O část zakázek financovaných ze státního rozpočtu totiž tyto společnosti nepřišly vůbec. A nepřestala platit ani většina státem uzavřených vývozních dohod. Firmy zařazené na poslední sankční seznam však nemají se státním rozpočtem žádnou spojitost a proto je pro ně export do Spojených států často životně důležitou otázkou.

Firmám pomůžeme, ale na důchody zapomeňte

Sankce Washingtonu se podle Nikolajeva tentokrát zaměřily především na snížení poptávky z americké strany. Tu je podle něj možné v Rusku určitou dobu kompenzovat. Ale Moskva na to má stále méně prostředků. Od února tohoto roku zbyl z původních dvou státních rezervních fondů jen jeden – Fond národního blahobytu. Druhý, takzvaný rezervní fond, ve kterém bylo ještě na začátku roku 2015 šest bilionů rublů, stát dávno utratil, připomíná na portálu rádia Echo Moskvy ekonom Igor Nikolajev.

Ruská vláda již oznámila, že se chystá oligarchům postiženým posledními sankcemi poskytnout pomoc ze státního rozpočtu, přidává Rádio Svoboda. Zato prostým občanům ruský ministr financí Anton Siluanov poradil, aby se o své důchody raději postarali sami. A premiér Dmitrij Medveděv tomu nasadil korunu, když oznámil, že je ekonomická situace v Rusku „naprosto stabilní“, píše server rozhlasové stanice.

„Domácí produkty“ nejsou tak docela domácí

Pád rublu proto se zatajeným dechem sledují především řadoví Rusové. Po prohlášeních politiků se pustili do frenetického skupování zahraničních valut. Zájem o dolary a eura, který se zvýšil už o víkendu, nabyl do poloviny týdne panické podoby.

Kremlin|foto: CC BY-SA 3.0, Alexander Gusev

Jak uvádí Rádio Svoboda, v nejbližší době pravděpodobně začnou růst ceny potravin. Nehledě na to, že se od zavedení embarga v roce 2014 většina potravin ruských v obchodech prodává s nálepkou „domácí produkt“, 40–60 procent z nich je vyrobených z importovaných surovin.

„V některých případech jsou dovozovou ingrediencí semena, jindy součástky v přístroji nebo třeba jenom obal. Ceny ale vyletí ve všech případech,“ myslí si ekonomický analytik Dmitrij Potapenko.

Pád rublu postihne i cestovní ruch

Pád rublu vůči euru a dolaru se okamžitě promítl také do cen v oblasti turismu. Turistické kanceláře už stačily přepočítat ceny letních zájezdů podle vývoje kurzu.

Podle výkonné ředitelky Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) Maji Lomidzeové zahraniční i domácí turistika prozatím naprosto znehybněla: Rusové vyčkávají, jak se bude situace vyvíjet a zájezdy zatím nekupují.

Naopak se aktivizují ti, kdo zaplatili část zájezdu a měli by doplatit zbytek. Platit budou totiž daleko vyšší sumu, než původně předpokládali. A tak před turistickými kancelářemi stojí dlouhé fronty těch, kdo se obávají, že kurz rublu bude dále padat.

Léky nepodraží

Na cenách léků by se naopak oslabování ruské měny bezprostředně projevit nemělo. Podle ředitele analytické společnosti RNC Pharma Mikolaje Bespalova není důvod k panice.

„Deficit zahraničních léků zatím nehrozí. Za většinu těch, které se dostanou do Ruska, platí zahraniční překupníci v rublech. A smlouvy na jejich dodávky jsou proto také uzavírány v rublech a pro dodavatele nebude snadné je změnit. Nějakou dobu tak bude dovoz probíhat podle již uzavřených dohod,“ cituje Rádio Svoboda Bespalova. V Rusku podle něj navíc funguje regulace cen na životně důležité léky, takže pokud v nejbližším půlroce podraží, bude to nanejvýš o 5–7 procent.

Ceny elektroniky zatím udrží řetězce

Naopak zahraniční dovozci elektroniky už varovali, že v dohledné době zvýší ceny o 5–10 procent. Největší ruské obchodní řetězce nicméně zatím přislíbily, že se prozatím budou snažit držet ceny na uzdě.

„Pokud se ovšem propad rublu protáhne, ceny elektroniky stoupnou, přičemž platební schopnost obyvatelstva zůstane na původní nízké úrovni. A to se již může vážně projevit i na ‘kondici‘ obchodních sítí s elektronikou,“ přináší Rádio Svoboda slova ředitele ruské Asociace maloobchodníků (AKOR) Vladimira Ionkina.