Který z bratrů pojede na summit?

"Když se věci budou vyvíjet v neprospěch našeho stanoviska, pojedu na summit já, v opačném případě můj bratr. Rozhodnutí padne na poslední chvíli a jistotu budete mít až podle toho, kdo z nás bude nasedat do letadla." Těmito slovy komentoval dotazy novinářů ohledně polské neústupnosti předseda polské vlády Jaroslaw Kaczyňski. Právě on je považován za nekompromisního obhájce polského stanoviska ohledně systému hlasování v Unii, zatímco jeho bratr Lech- prezident Polské republiky- je chápán jako více nakloněný dohodě. I když jen zdánlivě. Agentury odpoledne přinesly zprávu, že na summit pojede prezident Lech Kaczyňski, což má prý být signál, že Polsko bude nakonec smířlivé. Počkejme si ale na to, kdo se v letadle skutečně objeví, ačkoli ani to nemusí mít nakonec žádný význam. Varšava se ale premiérovým prohlášením zviditelnila. Složení vládní delegace se stalo sledovaným momentem blížícího se summitu.

Připomeňme ještě jednou, o co Varšavě jde. Podle systému hlasování, navrhovaném v Bruselu, by měl počet hlasů při rozhodování o klíčových problémech v radě EU vycházet z podílu počtu obyvatel v rámci celé sedmadvacítky. Polsko se ale domnívá, že by se počet hlasů měl stanovovat podle druhé odmocniny počtu obyvatel jednotlivých států. Mělo by se tak vyjít vstříc menším zemím, aby byly méně závislé na vůli těch lidnatějších. Pokud by se Evropská unie rozhodla pro svůj návrh a odmítla polský, Varšava hrozí zablokováním jednání o nové evropské ústavě. Její stanovisko se zatím zdá pevné. Přivést Varšavu k rozumu se marně snažili jak německá kancléřka Angela Merkelová, tak nově zvolený francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tlak roste. Předseda Evropské komise José Manuel Barosso /vyslal do Varšavy varování, že pokud Polsko skutečně zablokuje summit, poškodí to celou Unii. Následkem toho by země mohla přijít o finanční zdroje z centrálního rozpočtu. Ke v uvozovkách rozumnému chování vyzval Barosso všechny členské země, které vstoupily do Unie v roce 2004. Tedy i Českou republiku.

Tlak Polska na takzvané odmocninové hlasování rozhodně není jen signálem do Bruselu. Dvojčata Kaczyňští slibují obyvatelům Polska tvrdé úsilí při prosazování národních zájmů. Polsko se nachází na pomezí mezi skutečně velkými a vlivnými státy unie, mezi něž by rozlohou mohlo pařit, ale také mezi chudšími státy a bohatými. Navíc má sotva polovinu obyvatel než třeba Německo, v polských očích stále potenciální nepřítel, byť je to v tuto chvíli nesmysl. Nejde tu tedy ve skutečnosti o hlasovací systém, jako spíše o to, kam až je polská vládní v uvozovkách " bratrokracie" ochotná jít. Zejména Poláci se mají dozvědět, že se jejich představitelé dokáží za své občany bít. Svou podporu vládnímu úsilí navíc vyjádřila jindy nesmiřitelná opoziční Občanská platforma, druhá nejsilnější strana v zemi. Občanská platforma nic neriskuje. Sleduje jen tendenci toho, co očekávají Poláci od svých politiků. To že by opozice měla podpořit vládu si myslí téměř 60 procent dotázaných Poláků. Opačného názoru je necelá třetina tohoto počtu.

Jde tady o to, co naznačilo i první a zatím poslední polské veto aktivitám Evropské unie. Loni na podzim Varšava zamítla obnovení rozhovorů o nové smlouvě mezi Evropskou unií a Ruskem. I když to byl poněkud jiný případ. Pod rouškou z polského pohledu zbytečného embarga Ruska na dovoz polského masa se skrývala snaha našich severních sousedů zviditelnit se. Rusko by novou smlouvu s Evropskou unií, která by obsahovala klauzuli o možnosti vstupu zahraničních firem do ruské energetiky, navrhovanou v Bruselu, stejně neratifikovalo. Varšava se podle očekávání od svých mocnějších unijních partnerů kromě slovní podpory ničeho nedočkala.

Už v tomto případě lze sledovat dilema, ve kterém se Polsko nachází. Tedy podřídit se tlakům z Bruselu, nebo přistoupit na to, čím se netajila Moskva. Tedy\z pohledu Ruska rozdělení Evropy na kategorii číslo jedna, která by vymezila státy s nimiž chce mít co nejkorektnější vztahy. Tedy Německo, Velkou Británii, Francii, Itálii a Španělsko. A na další země, jejichž názory by Rusko nebralo v potaz. A právě příslušnosti k té druhé kategorii se chce Polsko stůj co stůj vyhnout.

Varování z Bruselu je nutné brát vážně. Aktivity Polska, které by ovlivňovaly hledání kompromisu ohledně budoucího fungování Unie jsou z tohoto pohledu pro Poláky nebezpečně riskantní. Mohly by přijít o značné finanční zdroje, které pro modernizaci zvláště východních oblastí své země nutně potřebují. V Evropě neberou polské politiky až zcela vážně. Přispěli k tomu sami svými výroky. Premiér Jaroslaw Kaczyňski v narážce na Poláky prosazovaný systém hlasování prohlásil, že za odmocninu je ochoten položit život. Toho si hned všimly vlivné deníky.

Za všechny Financial Times. Ten se ptá, proč Jaroslaw Kaczyňski, když má tak v lásce matematiku, nepodpoří třeba rovnice, nebo neprávem opomíjené Ludolfovo číslo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .