Krutý začátek nového školního roku v Severní Osetii

1. září 2004

Útočníci, jejichž počet zatím není znám, vtrhli na školní dvůr, kde se slavnost konala, a všechny, kteří nestačili uniknout, zahnali do školní budovy. Velmi brzy vešly ve známost také jejich požadavky - chtějí, aby úřady Ruské federace a Ingušské republiky propustily všechny separatistické bojovníky, kteří byli zadrženi po velmi úspěšném útoku teroristů na policejní stanice a státní instituce právě v Ingušsku. Během tohoto útoku zahynulo na sto lidí včetně dvou náměstků ministrů a jednoho prokurátora.

Údaje o tom, co se děje přímo ve škole, jsou zatím velmi kusé. Usuzovat o situaci zajatců lze v tuto chvíli jen podle videokazety, kterou teroristé poslali ven, a také na základě několika telefonátů rodičů, kteří se se svými zajatými dětmi dokázali spojit prostřednictvím mobilních telefonů. Děti mluví o tom, že v budově je už několik mrtvých, především učitelů. Teroristé mezitím pohrozili, že pokud se zvláštní jednotky OMON a další útvary pokusí školu dobýt, postřílejí za každého svého raněného dvacet dětí a za každého mrtvého dokonce padesát. Podle posledních zpráv má být dětí v beslanské škole 120-150.

Severoosetský případ následuje prakticky okamžitě po atentátech na dvě ruská dopravní letadla z minulého úterka a na včerejší ne zcela zdařilý sebevražedný útok na moskevské stanici metra Rižskaja. Tam se atentátnice naštěstí až do vstupní haly ani dolů do stanice nedostala - jinak by počet obětí byl ještě daleko vyšší. Prezident Vladimir Putin byl nucen již podruhé přerušit dovolenou v Soči, které zvláštní shodou okolností leží na jižním úpatí Kavkazu, a jak se zdá, k Černému moři už se nevrátí. Dnešní beslanský útok je další připomínkou toho, čemu musí Ruská federace dnes na severním Kavkazu čelit. Již zmiňovaná nedávná akce v Ingušsku totiž nebyla připsána výhradně Čečencům a v jejím čele téměř jistě stál ingušský polní velitel. Pokud se tato hypotéza potvrdí, bude to znamenat, že separatistická nákaza se po severních úbočích kavkazského hřebene šíří a že situace se přes veškerá přání a ujišťování inspirátora druhé fáze čečenské války Vladimira Putina spíš zhoršuje, než že by se zlepšovala.

Je téměř jisté, že hlavní iniciační událostí severokavkazanského násilí jsou nedělní čečenské prezidentské volby. V těch si Moskva prosadila svého kandidáta Alu Alchanova a teď sklízí plody vlastní neblahé setby.

Teroristé - ať už pocházejí z kterékoli části Kavkazu - se za deset let bojů v Čečensku řádně pocvičili a dnes jsou takříkajíc profesionálními guerillovými bojovníky. Dnešní akce v Beslanu hodně připomíná tu v Nazrani a na několika dalších místech Ingušska - útočníci se objevili neznámo odkud, splnili, cosi předsevzali, a zase beze stopy zmizeli. To se ovšem beslanskému komandu asi nepodaří, ať už celá operace dopadne jakkoli.

Nejhorší na všech teroristických akcích v Ruské federaci je ale v každéím případě jejich základní poselství, adresované jak se zdá hlavně ruskému prezidentovi. Ať na Kavkaz přijde sebevíc ruských vojáků a policistů, úplně zlomit místní, zejména čečenský odpor nedokážou nikdy. Všechny tyto tragédie by měly být mementem i pro holedbálky typu někdejšího ruského ministra obrany generála Pavla Gračova, který se odpor separatistického Čečenska chystal zlomit s dvěma prapory výsadkářů za dvě hodiny. Dnes by si všichni jemu podobní v Rusku měli uvědomit, že těchto výroků se pan Gračov dopustil před deseti lety.

autor: ldo
Spustit audio