Krevetky zabíjejí svou konkurenci
Žluto-červené krevety, které mírumilovně čistí kůži ryb, nejsou žádná neviňátka. Ve společné nádrži se zabíjejí tak dlouho, až zůstane jediný pár.
Krevetky pruhované (Lysmata amboinensis) jsou asi 6 cm velcí korýši z Indo-Pacifiku a Rudého moře. Jsou to hermafrodité, ale žijí v monogamních párech. Mořští akvaristé je mají rádi, protože tyto krevety jsou nenáročné a čistí kůži ryb od odumřelých buněk a různých parazitů. Mnohé z nich však zarazilo, že do akvária nasadili několik krevetek, ale zanedlouho jim zůstaly jen dvě. Vysvětlení přinášejí biologové z Tübingenské univerzity, kteří do stejně velkých a vybavených nádrží s hojností potravy umístili krevetky v párech nebo tří- a čtyřčlenných skupinách.
Soužití více než dvou krevet netrvalo dlouho. Už po 42 dnech byla ve všech skupinách větších než pár minimálně jedna krevetka napadena a zabita. Došlo k tomu v noci poté, co odložila svou starou kůži a byla dočasně zranitelná. A právě to je důvodem „vražd“ mezi krevetkami. O své zranitelnost vědí a ve společnosti více jiných krevet se svlékají méně často. Kvůli tomu ale pomaleji rostou a menší tělo znamená méně vajíček. Pár krevetek, který zabije všechny ostatní jedince v nádrži, se zbaví ohrožení a může se svlékat tak často, jak je to možné. Díky tomu plně doroste a dočká se vysokého počtu potomků.
Zdroj: Frontiers in Zoology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.