Křesťané v Iráku a v Indii se stávají cílem útoků

Mosul leží asi 400 kilometrů severně od Bagdádu a je považován za jedno z nejnebezpečnějších míst v Iráku, což je dáno mimo jiné tím, že zde má velmi silné postavení zdejší Al kajda. I když je Mosul tradičně smíšeným městem, Al Kajdě se zde podařilo uchytit a zatím odolává vládnímu tlaku, situace se zde dokonce podle některých názorů spíše zhoršuje. Jak známo, ideologie Al Kajdy, která vychází z velmi přísných verzí sunnitského islámu, se k ostatním náboženstvím i ostatním proudům islámu, staví velmi netolerantně. Letos v únoru byl v Mosulu unesen zdejší arcibiskup.

Situace se tentokrát už natolik vyhrotila, že se jí musela začít zabývat centrální vláda v Bagdádu. Premiér Núrí Málikí v neděli nařídil policii, aby zajistila bezpečnost mosulských křesťanů, a nařídil urychlené vyšetření násilností. Policie zatím zatkla asi 14 lidí a jednoho při zátahu zastřelila.

Iráčtí křesťané se zatím snažili zůstávat mimo hlavní šíitsko-sunnitský konflikt, ale přesto se stávali obětí nejen politicky motivovaných útoků, ale i spontánních davových násilností nebo únosů kvůli výkupnému. Z osmi set tisíc iráckých křesťanů asi jedna třetina mezi tím odešla do ciziny, další žijí jako uprchlíci uvnitř země.

Shodou okolností v těchto dnech se objektem násilných útoků stali i indičtí křesťané, kteří rovněž představují téměř tříprocentní menšinu v zemi. K násilnostem došlo zejména ve státě Orisa, kde už počátkem září úřady hlásily asi 10 tisíc lidí, kteří uprchli ze svých domovů a raději přežívali v uprchlických táborech. Vypálena nebo jinak poškozena byla také celá řada kostelů, klášterů a dalších křesťanských objektů. Premiér Manmóhan Singh sice útoky na křesťany prohlásil za národní ostudu, ale situace se zatím příliš nelepší.

Hlavní příčinou násilností je asi celkové rostoucí napětí mezi hinduistickou většinou a ostatními menšinovými vyznáními. Indii v posledních letech zasáhly opakované útoky ze strany islamistů, na které hinduisté reagovali zesíleným nacionalismem. Desítky lidí takto v poslední době zemřely v hinduisticko-muslimských střetech ve státech Andra Pradéš, Maháraštra a Madja Pradéš. V roce 2002 hinduistický dav v Gudžáratu dokonce pozabíjel asi 2000 muslimů. Podle mnoha odborníků za zesíleným hinduistickým šovinismem stojí strana BJP, které se před lety podařilo narušit po desetiletích vládní monopol Indického národního kongresu. Ten už je sice zpátky ve vládě, ale v příštím roce se budou konat další volby a hinduistická strana BJB se chystá vrátit se do vlády hlavními dveřmi, a to i za vysokou cenu. Úřady v rukou umírněné kongresové strany jsou pod tlakem, aby proti hinduistickým radikálům zasáhli, ale zároveň se obávají, že je zákazy v očích hinduistických voličů zdiskreditují a naopak posílí stranu BJP.

Jak vidno, také indičtí křesťané, podobně jako jejich iráčtí souvěrci, se dostali mezi dva mlýnské kameny, neboli stali se obětí konfliktu mezi dvěma velkými bloky. Za posledními útoky na křesťany stojí právě radikální hinduisté, proti kterým mají hinduisté nejrůznější výhrady. Jedním z nich je, že sem čím dál častěji přicházejí působit zahraniční misionáři. Cizí í domácí duchovní také obviňují z toho, že uplácejí chudé Indy, aby přestoupili na novou víru. Konverze hinduistů na jiné náboženství vyvolává u některých členů většinové společnosti nepřátelské postoje. Misionáři ovšem namítají, že příslušníci nižších indických kast přestupují na křesťanství dobrovolně, například proto, aby unikli hinduistickému kastovnímu systému, který jim nedává šanci ke společenskému vzestupu. Někdy jde spíše o zástupné důvody, jako například nedávný atentát na hinduistického vůdce, který vedl k protikřesťanskému pogromu, přestože se k atentátu přihlásili místní maoisté. I mnozí umírnění hinduističtí vůdci si stěžují, že křesťané mají údajně příliš velký vliv na politiku, a poukazují také na to, že vůdkyně kongresové strany Sonia Gándhí, tedy žena zavražděného politika Rádžíva Gándhího a rodem Italka, je katolička.

Právě římští katolíci tvoří více než dvě třetiny zdejších křesťanů. Na jejich podporu vystoupil i papež Benedikt XVI., který v neděli ve Vatikánu svatořečil indickou řádovou sestru Alfonsu. Je to vůbec první indická křesťanka, která byla svatořečena. Zemřela v necelých šest-a-třiceti letech v roce 1946.

Poslední vlna násilností proti křesťanům v Indii a Iráku připoutala pozornost některých sdělovacích prostředků. Pronásledování křesťanů, ať už ze strany vlád, nebo okolní společnosti, je rozsáhlý problém postihující zejména některé africké a asijské státy, nejznámější je asi případ jižního Súdánu. Západní média ale věnují situaci křesťanů relativně malou pozornost, snad proto, aby nepůsobila dojmem, že nadržují příslušníkům náboženství, které je vnímáno jako předsunutá pozice západu. Na tyto politicky korektní ohledy, které mají snad kořeny ve špatném svědomí za kolonialismus, však často doplácejí konkrétní nevinní lidé.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .