Křečkovi končí mandát ombudsmana. „Postupně si našel cestu k menšinám, je smířlivější,“ zní z Romey

Připomenu, že právě Romea se před několika lety pokusila iniciovat odvolání Stanislava Křečka kvůli výkonům označeným za rasistické. V roce 2022 vaše organizace kritizovala například blog, kde Křeček psal o vyloučených lokalitách a odpovědnosti jednotlivců. Co jste považovali za rasisticky znějící a jak se na ten spor díváte s odstupem času?

Ten problém nastal na samém začátku, kdy pan Křeček vstoupil do funkce z pozice spíše vykonavatele, který si politicky rozhodl, koho bude chránit a koho ne. Přitom tvrdil, že chce tu pozici zbavit politiky. Toto politické bylo – a vlastně celou dobu funkčního období si k ochraně menšin hledal cestu.

Čtěte také

iROZHLAS

Křečkovi končí šestiletý mandát ombudsmana. Poslanci budou vybírat nástupce z pěti kandidátů

A našel?

Myslím, že ano. Nechtěl bych, aby to vyznělo černobíle. Ke konci funkčního období tam byly dobré kroky, které se dotáhly do konce – ať už jde o sterilizaci romských žen (vyplacení odškodného obětem nucené sterilizace, pozn. red.) nebo o zprávu o segregaci romských dětí. Nechtěl bych, aby to vyznělo, že všechno, co udělal, bylo špatně, ale musel si k tomu hodně složitě hledat cestu.

To, co například v roce 2022 tvrdil – tam byl problém, že uplatňoval kolektivní vinu. Já nechci rozporovat jeho osobní názor, ale to bohužel patří do hospody a ne do vyjadřování člověka ve veřejné funkci.

Podle Stanislava Křečka nemá smysl společnost rozdělovat a mluvit třeba o právech menšin. Souhlasíte?

Když říkáte, o kom se mluvit má a o kom se mluvit nemá, tak už je to samo o sobě rozdělující. Já v tom vidím rozpor.

Rekvalifikační kurz na ombudsmana

Jak hodnotíte, jakým způsobem se potom Stanislav Křeček postavil k pomoci Romům třeba ve věcech, které vy možná řešíte na denní bázi, to znamená diskriminace v bydlení nebo vzdělávání?

Myslím, že ten problém u Křečka byl v tom, že měl problém postavit se do role ochránce v krizový okamžik, kdy oběť nebo ten, kdo je ve slabší pozici, potřebuje pomoct. My jako lidskoprávní organizace jsme museli na téma upozornit a pak vyvinout společně se Senátem tlak na ombudsmana, aby uznal tuto realitu.

Čtěte také

Historie jedné volby. Jak získal ombudsman Křeček hlasy poslanců?

Je potřeba si uvědomit, že Stanislav Křeček před tím, než vstoupil do funkce ombundsmana, zastupoval druhou stranu – například v bydlení. Hájil práva vlastníků. To znamená, že ten svět viděl úplně z druhé strany. Například tvrzení, že si za to Romové můžou sami, když jim pronajímatel nechce pronajmout byt, to byl možná jeho úhel pohledu.

Ale říkat, že Romové ničí byty, je strašně zjednodušené a hlavně to není pravda. Problém je často v tom, že ty nemovitosti jsou ve špatném stavu, protože se o ně majitel nestará. Vydělává na chudobě a nechává tam lidi bydlet. 

Ti lidé jinou možnost jinde nemají a musí být v bytech, o které se nikdo nestará. Pak to vypadá, že ty byty ničí oni, i když to tak není. Neříkám, že se nikdy nestalo, že by někdo zničil byt, ale určitě bych za tím nehledal etnicitu.

Pojďme se podívat i na to, v jaké kondici úřad veřejného ochránce práv Stanislav Křeček zanechává.

Působí to, že se snaží za sebou nechat nejspíš odkaz smířlivého člověka, který si tu cestu už našel. Například když se minulý rok řešilo, že církev stále ještě exkomunikuje Romy, tak se psal dopis do Vatikánu a on byl jeden z těch, co to podpořil, pokud se nepletu.

Já bych to celé nazval jakýmsi rekvalifikačním kurzem. Postupně k tomu došel. Myslím, že až teď budeme řešit nového ombudsmana, tak by to měl být někdo, kdo se v tom nemusí hledat, kdo k tomu bude mít přirozený vztah z pozice ochránce.