Krajským volbám hrozí nezájem

Už úplně ideální jsou krajské volby, které zřetelně ilustrují nedostatky české demokracie.

Jak známo, demokratické volby mají hlavní smysl v tom, že obměňují politické elity na všech úrovních. Pokud jsou strany kultivované, sdělují občanům svůj program, aby lidé věděli, pro koho se vlastně rozhodují. Když přijde k volbám dostatek lidí, pak se může stát, že bude zvolena reprezentace se zhruba stejnými cíli, jaké má převládající část společnosti.

Dva týdny před krajskými volbami se zdá být velmi pravděpodobné, že účel demokracie bude naplněn jen velmi nedokonale.

Kraje mají dobrou pověst, což je dáno hlavně tím, že přispívají k pocitu regionální identity obyvatel. Svět je přehlednější, když jsem občanem Jihočeského kraje, než když patřím do jakéhosi okresu pojmenovaného náhodně podle největšího města v okolí.

Zároveň je pozitivní samotná myšlenka, že krajské samosprávy budou rozhodovat o záležitostech, které se dotýkají krajských obyvatel. Mohou tak nastartovat ekonomický a společenský rozvoj některých regionů. Na druhé straně je pravda, že krajů je příliš mnoho a že mnohé z nich vznikly jenom jako důsledek rivality velkých měst. Také pravomoc krajských samospráv není příliš velká. Mohou pouze do určité míry rozhodovat o zdravotnictví, školství, sociálním prostředí a údržbě místních silnic. Kraje jsou tedy jakýmisi šafáři pro republikovou politickou reprezentaci, trochu folklórní instituce, trochu přerozdělovací místo obsazované věrnými straníky.

Třetí volební období v krajích by mohlo být zlomem, protože samosprávy získají přímý přístup k dotacím z Bruselu. Mohou tedy skutečně investovat do svého rozvoje a změnit se k lepšímu.

Ovšem při pohledu na volební programy a na volební kampaň je zřejmé, že mimořádné a neopakovatelné investice nejsou tématem. Je možné spekulovat o tom, proč kandidáti nemluví o tak výjimečné příležitosti. Důvodem může být, že ani příliš nevědí, jak se má kraj rozvíjet, případně nechtějí, aby jim do přerozdělování ohromných balíků peněz po volbách někdo mluvil.

Ovšem možná jim to poradily reklamní a marketingové agentury, které mají na starost volební kampaň.

Například Občanská demokratická strana, která vládne ve 12 ze 13 krajů postavila kampaň na tom, že zdůrazňuje, jak dobře se v tom kterém kraji žije. Program jde stranou, na billboardech se objevují známé osobnosti a různé variace hesla "Pojďme společně dál".

Sociální demokraté rezignovali na krajský rozměr politiky úplně. Občanům vysvětlují, že hlasováním v krajských volbách ovlivní celostátní politiku. Má to svou logiku vzhledem k malé pravomoci krajů: když už hlasovat, ať tím alespoň něco ovlivním. V tomto případě zkomplikuji situaci Topolánkově vládě, která zanechá svých reforem a položí se nejpozději do jara.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že strategie sociální demokracie vychází. Pokud by volby dopadly, jak ukazují agentury STEM a SC&C, které společně pracují pro Českou televizi, Paroubkova strana by vyhrála v naprosté většině krajů.

Ovšem předpovědi může věřit jen člověk, který má o české demokracii ještě nějaké iluze. V průzkumech se říká, že 60 procent občanů je připraveno volit. Jenže dosavadní zkušenosti ukazují, že při krajských volbách takový slib splní sotva polovina lidí. Hrozí tedy třicetiprocentní účast stejně jako při volbách v letech 2000 a 2004. Ředitel společnosti STEM Jan Hartl proto předpokládá, že fakticky o krajských reprezentacích rozhodnou relativně malé organizované skupiny. Tím se zvětšují šance občanských demokratů a také komunistů, kteří jsou organizováni nejlépe. Rozhodnou takové záležitosti, jako je ochota jednotlivých voličů vůbec se k volbám dostavit.

Zájem volit může být snadno ovlivněn v posledních dnech před volbami různými krátkodechými mediálními aférami, které s rozvojem krajů nebudou mít společného už vůbec nic. Dodejme, že jednodušší je občany od voleb odradit, než je pro účast získat.

Vážně tedy hrozí, že volby do krajů budou zklamáním. Demokracie se občanům představí jako nesmyslný systém, odtržený od skutečně důležitých záležitostí soukromého i veřejného života. Dojde k přerozdělení moci na krajské úrovni, možná i v daleké Praze, a pro občana se nic nezmění a už vůbec nic se nezlepší.

Nutno dodat, že si za to bude moci sám občan, přesněji řečeno většina společnosti. Když je nastaven demokratický mechanismus, tak funguje, i když nečekaným způsobem.

Když většina lidí k volbám nepřijde, tak se dává jednoznačně najevo, že politika i jakýkoli společenský rozvoj má být záležitostí těch nahoře, pokud možno co nejdál od rozhodování občanů. A protože je demokracie, tak rozhodnutí většiny platí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .