Krabí larvy s příchutí ropy
Uvnitř krabích larev z Mexického zálivu jsou drobné kapičky ropy. Zatím předběžné zjištění může být první známkou toho, že uhlovodíky z vrtu Deepwater Horizon vstoupily do potravního řetězce. Do jaké míry bude ekosystém postižen, zatím není jasné. Problém však je, že na krabích larvách se přiživuje příliš mnoho jiných organismů.
Dvě skupiny vědců sponzorovaných granty National Science Foundation (NSF) hledaly změny ve výskytu krabích larev u pobřeží Spojených států. V květnu jedna z nich, vedená ekoložkou Caroline Taylorovou z Tulane University v New Orleans, v larvách krabů modrých (Callinectes sapidus) z Grand Isle v Louisianě zpozorovala záhadné žlutooranžové kapičky. Další zkoumání ukázalo, že podobné kapičky se nacházejí i v tělech larev dalších druhů krabů z různých oblastí Pensacoly, Floridy a texaského Galvestonu. Na některých místech bylo kapičkami kontaminováno až 100 procent larev. Výsledky analýzy složení záhadných kapiček vědci očekávají během příštího týdne.
Stejné kapičky mezitím zpozoroval i druhý tým vědců, který vede Harriet Perryová z University of Southern Mississippi. Ta se krabími larvami zabývá už 40 let, ale nic podobného zatím nespatřila. Její tým už stačil určit, že kapičky tvoří ropa. Jestli pochází z havárie Deepwater Horizon, zatím vědci nevědí a čekají na výsledky dalších analýz. Stejně tak není jasné, jaký dopad může mít na samotné larvy. Kapičky ropy se nacházejí mezi krunýřem a obaly těla a při plavání musí larvy zatěžovat. Toxikologická studie bude zahájena tento měsíc, ale dvě věci jsou povzbudivé: larvy plné ropy žily a není vyloučené, že se při svlékání krunýře kapiček ropy samy zbaví.
Už méně příznivá je skutečnost, že množství kontaminovaných krabích larev bylo sežráno rybami a dospělými kraby a kapičky tak vstoupily do potravního řetězce. Ryby sice dokážou ropné uhlovodíky metabolizovat, ale v krabech se mohou hromadit a narušit tak jejich rozmnožování, říká Harriet Perryová.
Zdroj: ScienceNow
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
