Kozel zdravotníkem

Na první pohled totiž vláda před nátlakem zdravotnických lobby kapitulovala. Premiér Vladimír Špidla už slíbil, že v rozpočtu najde dvě miliardy na oddlužení krajských nemocnic. Vláda také zaplatí půl miliardy dlužného pojistného za státní podnik České dráhy, a ministr financí ještě připustil, že další tři miliardy dá zadluženým zdravotním pojišťovnám.

Zdravotnictví tedy nestačí 140 miliard z pojistného, dvacet miliard přímých státních dotací ani dvacet miliard od občanů. Musí se dát ještě něco. Kdo tedy čekal, že se Špidlův kabinet zachová jinak, než vláda Miloše Zemana ten má smůlu. Zeman před dvěma lety zdravotnictví také oddlužil celkem pěti miliardami. Taková pomoc udržela zdravotnické finance bez velkých problémů jenom dva roky - neměla tedy velký význam. Nejspíš měla ještě negativní efekt - těm, kteří se propadli do dluhů, tím minulá vláda dala najevo, že další dluhy jsou možné a že je stát opět zaplatí.

Současná vláda tedy nepostupuje jinak. České dráhy neplatí pojistné? Žádný problém, velkomyslní ministři je někde najdou. Nemocnice se zadlužily? Také pro ně se ve státní pokladně něco objeví.

Firmy, které pojistné platí, a nemocnice, které mají vyrovnanou bilanci, nedostanou nic. Dvě a půl miliardy půjdou na odměny pro ty, kteří špatně hospodařili.

Oddlužení zdravotních pojišťoven ukazuje na ještě hlubší problém. Pojišťovny nemají špatnou bilanci vlastní vinou. Za jejich dluhy mohou poslední dva ministři zdravotnictví, kteří pojišťovnám nařídili platit víc, než kolik jim povolovaly pojistné plány. Vláda se tedy snaží napravit špatná rozhodnutí svých členů, bohužel na úkor daňových poplatníků. Bude k tomu potřebovat přinejmenším stejnou pětimiliardovou částku jako Miloš Zeman.

Přitom dosud byli ministři neoblomní, hlavně šéf financí Bohuslav Sobotka. Jakékoli mimořádné dotace zdravotníkům odmítali. Nejvýš říkali: pokud dáme nějaké peníze zadluženému resortu, tak musí být jasný návrh reformy, který zabrání další dluhům. Dnes tedy jsou jasné miliardy, které vláda zaplatí, o reformě se bude diskutovat. Změnu postoje vysvětluje vláda zhruba tak, že podlehla neodvratné síle osudu. Každé tři roky se zdravotnictví zadluží z fatálních důvodů a ani vláda tomu nemůže bránit.

Zní to vznešeně, ale daňový poplatník, který celou zábavu bude platit, stejně hledá reálný důvod. A skutečně se najít dá. V druhém pololetí letošního roku ministryně zdravotnictví Marie Součková nenutila pojišťovny, aby zaplatily víc nemocnicím. Vzhledem k jejich bilanci je nemůže nutit ani v plánu na příští rok. Lékaři proto donutili vládu, aby peníze dala ze svých zdrojů.

Není to jen prázdná spekulace. Premiér Vladimír Špidla jmenoval komisi, která by měla zdravotnické záležitosti řešit. Jsou v ní prý přední politici a odborníci. Ale na místech odborníků jsou dvě bývalé ředitelky pražských nemocnic a dva poslanci, kteří nedávno žádali o mimořádnou čtyřmiliardovou dotaci pro nemocnici v Motole. S jejich radou to nemůže dopadnout jinak, než že stát zdravotníkům peníze opravdu zaplatí.

Samozřejmě ani vláda nedělá nic zadarmo, hodlá totiž posílit svůj vliv. Peníze rozdělí podle svých představ. V návrhu nutných reforem pak zřejmě posílí svou kontrolu nad dalším hospodařením pojišťoven, přitom bude sama rozhodovat, jestli nějaké nemocnice a ordinace zruší. Tak trochu to vypadá na návrat socialismu.

Stát chce posílit svou roli a člověk by to úředníkům možná i přál. Chtějí mít moc, tak ať dostanou, co si přejí. Nakonec odpovědnost za zdravotnictví není třeba závidět. Jenže právě stát je nejvíc odpovědný za všechny chyby, ke kterým v resortu došlo v posledních letech. Krajské nemocnice jsou v dluzích, protože problém neřešil ministr vnitra, který byl za jejich hospodaření až do konce minulého roku zodpovědný. Za nezaplacené pojistné Českých drah může ministr dopravy a za dluhy pojišťoven zdravotnický resort.

Pokud tedy vláda pouze nestanoví kritéria dalšího fungování resortu a nepředá pravomoci krajům, pojišťovnám a samotným lékařům, stane se pouze kozel zahradníkem a neohrabaný slon znovu vstoupí do obchodu s porcelánem. Jestli to je správná cesta pro české zdravotnictví, lze vážně pochybovat. Návrh reformy má být hotov za dva týdny.