Kouzla kolem daní
Topolánkova vláda od začátku svého vzniku tvrdí, že chce postupně snižovat daně z příjmu fyzických osob. V létě loňského roku pak dokázala, že nemá daleko od slov k činům. V přijatém reformním zákonu bylo mimo jiné obsaženo postupné snižování sazeb používaných při výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Pro letošní rok jde konkrétně o 15 procent a v roce příštím dokonce jen o 12,5 procenta.
Na první pohled by tak mohla panovat spokojenost. Výše daní však nezáleží pouze na sazbách, ale také na sumě, která představuje základ pro zdanění. Tu upravují nejrůznější odečitatelné položky. A právě s jejich pomocí může dojít k zdánlivému paradoxu. Opticky nižší sazba daně může ve skutečnosti přinést vyšší zdanění. To v případě, že dojde ke snížení nebo rovnou zrušení nejrůznějších odečitatelných položek. Základ daně je pak vyšší.
Zjednodušeně řečeno patnáct procent z dvaceti tisíc jsou tisíce tři. Naopak dvanáct a půl procenta ze třiceti tisíc je tři tisíce sedm set padesát korun. Na tomto názorném příkladu tak lze ilustrovat, že pouze na sazbách výše skutečného zdanění nezáleží. Samozřejmě politici rádi používají zjednodušené slogany a na voliče útočí hlavně výší sazeb. Realita je pak lidem většinou servírována postupně v médiích a často ji občané ani nezaregistrují.
V této souvislosti se pak mohou divit tomu, proč vláda hledá způsob jak upravit pravidla pro placení daní z příjmů fyzických osob na příští rok, když už vloni změny přijala. Dokonce v takové podobě, že pro rok 2009 je sazba o dvě a půl procenta nižší než pro rok letošní. Problém je v tom, že zároveň má dojít ke snížení výše slev na dani a daňového zvýhodnění na děti. V praxi by to znamenalo, že velká skupina občanů by na daních zaplatila příští rok více. Pokud tedy hodlá Topolánkův kabinet dostát svým slibům, musí nalézt způsob, jak zajistit nižší zdanění i v roce 2009. "Není možné připustit, aby pod hlavičkou snížení daní došlo fakticky k jejich zvýšení," rozčiloval se v létě loňského roku Vlastimil Tlustý. Ten se po roztržce s Mirkem Topolánkem stal kritikem vládních reforem. Navíc kolem sebe soustředil zhruba osmičlennou skupinku zákonodárců z řad ODS. Při křehké vládní většině bylo zřejmé, že bez jejich podpory reformy neprojdou. Nakonec všichni zvedli ruku pro, ale s podmínkou, že kabinet prosadí další změny, které povedou i v roce 2009 k dalšímu poklesu daní. Tehdy byla frakce kolem Tlustého uklidňována tím, že velmi rychle bude přijato zvýšení odečitatelných položek.
Ještě se nesešel rok s rokem a sliby vyřčené před klíčovým hlasování loňského léta už tak docela neplatí. Na odečitatelné položky by se sahat nemělo. Ke změnám by mělo dojít v oblasti sociálního pojištění. To by podle propočtů ministerstva financí mělo zaručit, že příští rok nebudou daně přinejmenším vyšší než letos. Zároveň ale návrh počítá s tím, že by sazba daně neklesla z patnácti procent na dvanáct a půl. Svým způsobem to může být jedno. Problém je v tom, že Vlastimil Tlustý považuje číslo dvanáct a půl za jakýsi symbol daňové revoluce a zatím nehodlá návrh z dílny ministra Kalouska podpořit. Kdyby se k němu přidali i další poslanci z řad ODS, těžko by změna prošla ve sněmovně.
Tím by však Tlustý zabránil tomu, co sám chtěl. Tedy, aby se daně z příjmu fyzických osob skutečně postupně snižovaly. Na hrátkách kolem sazeb je komické také to, že se nezdůrazňuje další podstatná věc. Tou je výpočet daně z tzv. superhrubé mzdy. Zaměstnanec sice na pásce lépe vidí, kolik ve skutečnosti stojí zaměstnavatele. V praxi to však mimo jiné znamená, že patnáct procent představuje ve skutečnosti kolem dvaceti tří procent a Tlustým vysněná dvanácti a půl procentní sazba je devatenáct a půl procenta.
Zkrátka politici kolem daní z příjmů hrají podivné hry. Když se od nich oprostíme, zjistíme, že jim jde prakticky o jediné, vytahat z kapes občanů co nejvíce peněz. Tím pořádně naplní státní rozpočet a z něj pak mohou rozdávat tak, jak to jejich politickým zájmům nejlépe vyhovuje. Je to pro ně rozhodně pohodlnější, než se pustit do škrtání některých zbytečných výdajů. Právě obavy z chybějících miliard ve státní pokladně hrají rozhodující roli při hledání receptu, jak změnit pravidla hry pro placení daní z příjmu fyzických osob za rok 2009. A protože slib daný Tlustému do této strategie nezapadá, tak ho kabinet podle všeho nesplní.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.