Kosovský premiér Haradinaj odstoupil a jede do Haagu

Zatykač se jmény třech osob, včetně Haradinaje, obdržel kosovský předseda vlády včera dopoledne. Rezolutně prohlásil, že je nevinný a že tuto skutečnost dokáže i v Haagu. Tribunál hodlá posuzovat jeho podíl na vraždění a vyhánění nealbánského, především srbského obyvatelstva provincii v době bojů mezi albánskou UČK a srbskými policejními jednotkami v roce 1999. Tehdy jím vedení muži dokonce prováděli represe i na Albáncích, kteří s povstalci nechtěli spolupracovat. Srbské úřady, které jmenování Haradinaje, jednoho z velitelů albánských povstalců, do funkce kosovského premiéra po volbách v listopadu loňského roku považovaly za jasnou provokaci, na něj dokonce vydaly zatykač.

Uvězněn by byl okamžitě poté, co by se ocitl na území pod kontrolou srbských úřadů. Ty jej viní z vraždy minimálně 67 lidí u Džakovice v roce 1999.

Z čeho konkrétně ho viní obžaloba haagského tribunálu zatím není zcela jasné. Haradinaj totiž obdržel pouze zatykač a s přesným zněním obžaloby bude seznámen až teprve poté, co předstoupí před porotu.

Sám Haradinaj prý reagoval bez větších emocí.Po své abdikaci vyzval na zasedání vlády všechny ministry, aby ze všech sil usilovali o udržení klidu v provincii. Haradinajovo zatčení totiž přichází v poměrně nevhodnou dobu. Příští týden tomu bude rok, co v provincii propukly krvavé protisrbské nepokoje. Řádící skupiny albánských radikálů, rozlícených falešnou informací, že psi jedné ze srbských rodin zaútočily na 3 albánské mladíky, kteří se poté utopili ve vodách řeky Ibar, zabily 20 Srbů. Nepokoje probíhaly 3 dny, aniž je mezinárodní policie a jednotky KFOR dokázaly zastavit. I proto je situace v posledních hodinách napjatá. Koncem minulého týdne bylo 18 000 vojáků KFOR posíleno o 500 Britů a 600 Němců, speciálně vycvičených jednotek na zásahy při pouličních nepokojích.

Demonstrace, zatím ale ne masové a bez větších incidentů, propukly v Kosovu už včera. Krátce po oznámení Haradinajovy demise protestovalo v centru Prištiny několik stovek albánských studentů tamní univerzity.

Zahraničí, včetně Spojených států a Evropské unie reagovalo na rozhodnutí předsedy kosovské vlády pozitivně. Jde prý o krok ve směru demokracie a urovnání minulosti balkánského poloostrova uplynulého desetiletí. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer dokonce prohlásil, že Haradinajovo rozhodnutí staví Kosovo do cituji: "klíčového období, kdy začne vyhovovat mezinárodním standardům chování. Jedním z nich je podle slov generálního tajemníka NATO právě spolupráce s mezinárodní spravedlností.Srbští politici v Bělehradě Haradinajův dobrovolný odchod komentovali spíše zdrženlivě a vyzývali srbskou menšinu v Kosovu k zachování klidu. Nezbývá než doufat, že Haradinajův odchod skutečně nevyvolá vlnu násilností. To by totiž na dlouhou dobu znamenalo stop byť skromným pokusům o pokrok v provincii.

Ještě jednu skutečnost přinášejí první komentáře. Kosovští Albánci mají v Haagu svého do včerejška premiéra. Na řadě s vydáváním dalších zločinců je teď Srbsko, které by vydat nebo přinutit k odchodu mělo ještě 2 bývalé vysoce postavené generály, a zejména bosenští Srbové, protože 2 nejhledanější psanci tedy Ratko Mladič a Radovan Karadžič jsou stále na svobodě. Ukazuje se, že mezinárodní tlak dokáže i ty nejzatvrzelejší odpůrce haagského tribunálu nakonec přivést k rozumu. Hlavní žalobkyně Carla del Ponteová už dosáhla hodně a její slovo je v mnohém klíčové. Podle nejnovějších zpráv se zdá, že následkem jejího negativního hodnocení spolupráce s tribunálem Evropská unie nezahájí přístupové rozhovory s Chorvatskem, které měly být zahájeny příští týden. Nejhledanější Chorvat generál Ante Gotovina je stále na úspěšném útěku, dobrovolně vydat se evidentně nehodlá a tvrzení Záhřebu, že není na chorvatském území a tudíž ho tamní policie nemůže zatknout Carle del Ponteové nestačí. I ona totiž jde postupně do finiše. Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii má totiž ukončit činnost v roce 2008 a tehdy už by měli být vyřešeny všechny jeho největší causy. Nechme se tedy překvapit.