Kosovské volby
O víkendu se v Kosovu volilo a včera už šéf vítězné strany oznámil, že po desátém prosinci vyhlásí nezávislost. Zatímco se ale v televizi díváme na pár stovek křepčících nadšenců, kteří se té nezávislosti nemohou dočkat, analytici věcně konstatují, že volby provázela rekordně nízká účast voličů. Podstatnější než nezávislost je pro lidi v Kosovu mít vodu, elektřinu a práci. Což jsou věci, které politici zařídit neumějí.
I v Kosovu tedy došlo na obecný trend, že politika přestává být "sexy". U nás třeba téma státního svátku o víkendu obtížně konkurovalo časnému startu lyžařské sezony. Mediálním hrdinou je spíše spokojený správce lyžařského vleku než politik kladoucí věnce. Kosovo nicméně alespoň periferním zrakem sledujeme, i když se tam neřeší, zda pořizovat sněžná děla, nebo spoléhat na přírodu. Před osmi lety jsme se totiž i my v Kosovu angažovali, když jsme jako čerství členové NATO odmítli přihlížet etnickým čistkám v režii Miloševičova Bělehradu.
I nám vděčí většina lidí v Kosovu za to, že je Srbové nevyhnali a nezlikvidovali. Proto je asi přirozené, že se zajímáme, proč dnes v Kosovu pouze 40 % lidí pracuje anebo proč je státní správa prolezlá korupcí. Je za to odpovědná špatná správa OSN, anebo kosovští politici? Je to důležitá otázka. Pokud jde o důsledek mezinárodní správy, těžko vyčítat kosovským Albáncům, že chtějí nezávislost. A pokud to jednostranné vyhlášení nezávislosti odmítneme, měli bychom se současně přihlásit k odpovědnosti za to, kdy budou mít lidé v Kosovu vodu, elektřinu a práci. Jenomže - máme čas se tím zabývat, když teď máme tu slibnou lyžařskou sezónu?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
