Korzárky a bukanýři. Vydejte se s legendárními piráty do neprozkoumaných vod
Henry Morgan byl „pirátem na pevnině“, od loupení to dotáhl až do nejvyšší politiky
Cesty pirátů nemusí nutně končit na šibenici. Henry Morgan je důkazem, že ani nejvyšší politika nebyla lidem s přinejmenším „zvláštní“ minulostí uzavřena. Z muže, který přepadával španělské lodě, se stal viceguvernérem Jamajky. A co víc, právě po něm nám zůstal zřejmě trvalý odkaz.
Jako u mnoha dalších osobností zlaté doby karibského pirátství, i u Henry Morgana víme málo o jeho mládí. Neznáme přesný rok narození, snad 1635, mluví se o otci, velšském sedlákovi se sklony k alkoholismu, a o dvou strýcích, kteří zbohatli ve vojenských službách Británii. Mladý Henry chtěl jít v jejich stopách.
Čtěte také
Jakmile to šlo, nalodil se a klikatou a dost bolestnou cestou přes Barbados se dostal na Jamajku. Tam měl být členem britských vojenských sborů pod velením námořního důstojníka Chrystophera Myngse, který v letech anglo-španělské války se souhlasem britské koruny přepadával španělské obchodní lodě v Karibiku.
Morgan byl podle všeho šikovný a „iniciativní“; jinak si nelze vysvětlit, že roku 1662 sám dostal od britského panovníka oficiální povolení živit se jako korzár. Angličtina pro to měla výraz „privatýr“. Jeho prací bylo dál přepadávat španělské lodi a připravovat je o náklad, část zisku musel ale odvést panovníkovi.
S titulem sira
Brzy se ukázalo, že Morgan si lépe než na moři vede na souši. Drtivá většina jeho akcí byla násilnými útoky na španělské koloniální základny v Karibiku a tamní centra španělského obchodu se stříbrem.
Čtěte také
Morganovy zisky byly enormní, jeho metody nevybíravé. Při vyloupení města Porto Bello v Panamě potřeboval, aby jeho muži překonali hradby, které ochránci města bezpečně ostřelovali. Morgan proto cestou k městu zajal jeptišky a mnichy z klášterů a nechal je, aby žebříky k hradbám přinášeli oni. Obránci Porto Bella se na ně neodvážili střílet.
Zisk byl tak obrovský, že každý z Morganových mužů dostal jako odměnu ekvivalent pěti ročních platů. Vrcholným Morganovým kouskem bylo přepadení města Panama. Do akce poslal 1800 svých žoldáků ve 36 lodích, což bylo na tehdejší dobu ani ne tak přepadení jako spíš invaze.
Morgan ale nezůstal u vojenských operací, jakkoli v tom byl úspěšný. Své postavení pojistil sňatkem s dcerou guvernéra Jamajky. Ten sice záhy zemřel, ale Morgan se stačil ve vyšších kruzích „uchytit“. Peníze z vojenských akcí investoval do půdy: skupoval plantáže s cukrovou třtinou.
V roce 1672 byl sice v Londýně souzen za údajné porušení anglo-španělské smlouvy o zákazu pirátství, ale přesvědčil soud o své nevině. A nejen to, o dva roky později král Karel II. pasoval Henryho Morgana na šlechtice a s titulem sira jej odeslal na Jamajku jako viceguvernéra s úkolem vymýtit v jejím okolí veškeré piráty.
Ve funkci se natolik osvědčil, že mezi roky 1680 až 1682 byl dokonce guvernérem. Podle historiků byl prvním z těch, kdo pochopili, že budoucnost Jamajky nespočívá v přepadávání a drancování obchodních lodí, ale v obchodu.
Ostatně Morganovo jméno nese od roku 1944 vyráběný rum, běžně k dostání ve většině supermarketů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
