Korupční aféra izraelského premiéra Ehuda Olmerta

9. květen 2008

Probíhající oslavy 60. výročí vzniku Izraele zemí narušil nejnovější skandál, který by mohl připravit o křeslo premiéra Ehuda Olmerta. Korupční ani jiné aféry nejsou v nejvyšších izraelských politických kruzích žádnou výjimkou a vyšetřování některého z ministrů probíhá skoro bez přestání.

Premiér Ehud Olmert patří k těm, kteří jsou vyšetřováni často, ale nejnovější případ nebere ani trochu na lehkou váhu - ve čtvrtek večer dokonce vystoupil v živém televizním přenosu, aby obvinění odmítl a prohlásil, že bude-li formálně obviněn, odstoupí z funkce, což je vůbec poprvé, co podobnou možnost připustil.

Podrobností je zatím málo, protože policie teprve ve čtvrtek večer částečně uvolnila několikadenní přísné informační embargo na celý případ. Olmert je podezřelý, že v letech 1999 až 2005, kdy byl jeruzalémským starostou a pak ministrem průmyslu a obchodu, přijal nezákonně statisíce dolarů od amerického finančníka Morrise Talanského. Zatím probíhá vyšetřování, v jehož rámci byl vyslechnut nejen Olmert, ale i Talansky a dlouholetá Olmertova sekretářka, která je dokonce v domácím vězení.

Olmert ve svém televizním vystoupení připustil, že peníze přijal, ale označil je za řádný příspěvek na předvolební kampaň, a nikoli úplatek. Všechny finanční prostředky byly zákonně registrovány a Olmert si pro sebe nevzal ani halíř, prohlásil premiér. Policie však zatím údajně nenašla žádné záznamy, které by dokazovaly, na co byly peníze vlastně použity.

Současné obvinění je označováno za nejvážnější ze všech dosavadních kauz Ehuda Olmerta, který byl za svou politickou kariéru vyšetřován už několikrát, ale nikdy nebyl oficiálně obviněn ani odsouzen. V roce 2005 byl jako ministr financí podezřelý ze zasahování do prodeje vládního podílu v bance Leumi ve prospěch svých přátel a vyšetřován byl také kvůli podezření ze zneužití pravomoci a konfliktu zájmů ve funkci ministra průmyslu a obchodu v letech 2003-2005, konkrétně ze zajišťování funkcí pro své známé a finančních prostředků pro podnik svého bývalého právnického partnera. Podezření policie rovněž vzbudila koupě Olmertova domu v Jeruzalémě, jehož cena byla údajně podhodnocena.

Izraelci Olmerta považují nejen za nepříliš schopného premiéra, ale i za jednoho z nejzkorumpovanějších politiků a současná aféra zesílila tlak na jeho odstoupení. Nejvíc naléhá jako vždy pravicová opozice, ale také stále víc členů koaliční Strany práce ministra obrany Ehuda Baraka požaduje, aby se strana stáhla z vlády. To by znamenalo její pád, protože kabinet by přišel o většinu v parlamentu.

Olmertova rezignace by také vážně narušila současná mírová jednání s Palestinci. I když rozhovory zatím nevedly k žádným konkrétním výsledkům, Olmert je extrémně nakloněn značným ústupkům v rozhovorech o budoucím palestinském samostatném státě. Kdyby se konaly předčasné volby, vyhrál by je opoziční pravicový Likud Binjamina Netanjahua, nesmlouvavého odpůrce kompromisů, rozdělení Jeruzaléma a vyklízení židovských osad, a rozhovory s Palestinci by se patrně ocitly na mrtvém bodě.

Vyskytly se i otázky, proč se nejnovější skandál objevil právě nyní, v době oslav šedesátého výročí založení Izraele a těsně před příjezdem desítek prominentních hostů z celého světa, včetně amerického prezidenta George Bushe. Podle některých, obvykle dobře informovaných zdrojů si možná někdo přeje Olmerta odstranit. Důvodem může být bitva, kterou Izrael v čele s premiérem svádí s americkými zpravodajskými službami kvůli jejich nedávné zprávě o údajné neškodnosti íránského jaderného programu. Zpráva amerických zpravodajců začátkem roku konstatovala, že Írán svůj zbrojní jaderný program v roce 2003 zastavil, ve zjevné snaze nezavdat Bushovi záminku k vojenskému úderu. Izraelské tajné služby však vědí, že Teherán ve výrobě jaderné zbraně pokračuje; předložily Američanům své důkazy a přesvědčily Bushe do té míry, že prezident nyní útok opět nevylučuje. Znepokojení vyvolal i ministr dopravy a bývalý náčelník hlavního štábu Šaul Mofaz, který začátkem května ve Washingtonu Američanům sdělil, že Írán v programu pokračuje rychleji, než se donedávna předpokládalo, a bude zřejmě schopen vyrobit atomovou bombu už v polovině příštího roku. Podle izraelských vojenských a zpravodajských zdrojů by tak měl Izrael a případně Spojené státy podniknout útok na Írán nejpozději letos na podzim.

Dalším důvodem k odstavení Ehuda Olmerta od moci by podle izraelských spekulací mohla být mírová jednání s Palestinci a snaha pravice o jejich přerušení - americký korunní svědek přiznávající předání úplatku mohl být vyslán proto, aby Olmerta vyřadil z rozhovorů dříve, než stačí Palestincům slíbit příliš mnoho.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio