Korejec Ban Ki-moon přebírá vedení OSN

Ve čtvrtek 14. prosince byl symbolicky uveden do úřadu před velvyslanci sto devadesáti dvou zemí nový generální tajemník OSN, bývalý ministr zahraničí v Soulu, Ban Ki-moon. Své funkce se ujme až prvého ledna. Narodil se těsně před založením OSN - je mu 62 let. Slíbil, že se bude usilovně věnovat pokračování reformy této instituce a boji proti chudobě, nemluvě o řešení mnohých probíhajících krizí - od severní Koreje přes Libanon, Darfúr, Pobřeží slonoviny či Somálsko až po Irán. Jeho nejbližším úkolem je ale jmenování svých spolupracovníků na klíčových postech.

Francie mu dala na vědomí, že trvá na zachování vedení mírových operací, které řídí její kandidáti Bernard Miyet a po něm Jean-Marie Guéhenno o té doby, co z něj odešel Kofi Annan, aby se stal generálním tajemníkem. Ale Spojené státy vykonávají silný nátlak, aby převzaly nejsilnější post v mašinerii OSN: 90 000 modrých přileb a rozpočet, který se od roku 1997 zvýšil z jedné na pět miliard dolarů. Někteří diplomaté to vysvětlují tím, že Irák Američanům ukázal meze unilaterálních akcí a že pochopili, že musejí působit přes OSN, z nějž chtějí mít poskytovatele služeb. K tomu přistupuje úvaha o stažení amerických vojsk z Iráku. Nebylo by jim proti mysli, aby operace pokračovala pod vlajkou OSN, a v takovém případě by chtěly být u ovládacích pák. Schází jim ale jeden trumf: Spojené státy poskytují vojáky jen pod vlajkou s pruhy a hvězdami, zato Francie investuje mnoho do mírových operací, které se navíc ve velké většině odehrávají ve frankofonních zemích. Ban Ki-moon má k Američanům dobrý vztah. Jako šestiletý se skrýval se svou rodinou za korejské války v horách a pamatuje si, jak američtí vojáci po návratu míru rozdávali dětem laskominy, v osmnácti byl přijat s delegací korejských studentů presidentem Kennedym v Bílém domě, což rozhodlo o jeho kariéře. Později vystudoval Kennedy School of Government na Harvardu. Ale, jak píše Le Figaro, Spojené státy by se nepochybně mýlily, kdyby si myslely, že to bude jejich muž, jako se zmýlily v Kofi Annanovi. Čína, jež Ban Ki-moona také podporovala, jistě dá pocítit svůj vliv.

Koffi Anan si ve svém projevu na rozloučenou nebral servítky proti Spojeným státům a dal na srozuměnou, že v boji proti terorismu potupily své zakládající hodnoty. "Historicky byly Spojené státy avantgardou hnutí za lidská práva", řekl. "Ale tato role může pokračovat pouze pokud zůstane Amerika věrná svým zásadám, i v boji proti terorismu". Narážel na skandály v Iráku a v táboře Guantanámo i na metody CIA, jež podle něj nedbá na mezinárodní pravidla. Tato kritika vyvolala podrážděnou reakci Condoleezy Riceové, jež prohlásila, že je to zmeškaná příležitost.

Může-li ve skleněném paláci v New Yorku nyní docházet ke změnám, je to podle Le Figara hlavně proto, že ke změnám dochází ve Washingtonmu a Američané radikálně přehodnocují svůj pohled na svět. Vítězství demokratů ve volbách do Kongresu prý potrestalo unilaterální přístup a pohrdání OSN, které dosud charakterizovaly Bushovu administrativu. A odstoupení nejvíce provokujících představitelů tohoto přístupu - ministra obrany Donalda Rumsfelda a amerického zástupce u OSN Johna Boltona dává tušit, že může dojít k jistému zklidnění atmosféry. Irácké dobrodružství ukázalo Američanům, jak ohromná je cena za vedení války bez podpory OSN. A zbytku světa přineslo důkaz, že mezinárodní systém nemůže fungovat bez minimální shody mezi Organizací spojených národů a její nejmocnějším členem, Spojenými státy. Američané si představují, že Ban Ki-moon, generální sekretář OSN, by měl působit více jako sekretář, než jako generál. Naprostou prioritou je pro ně totiž byrokratická reforma OSN, zvláště po skandálu s rezolucí "Nafta za potraviny".

Jednou z prvních záležitostí, které bude muset generální tajemník řešit, je otázka Darfouru, zvláště proto, že zde nalezne podporu Spojených států. Pro zapojení Modrých přileb bude muset přemoci odpor súdánské vlády a přesvědčit její hlavní oporu, Čínu. S tou se naučil jednat při vyjednávání se Severní Koreou. A pak, zvláště uchovat legitimitu OSN v oblastech, jako je Irák, kde je mezinárodní systém vnímán jako nespravedlivý. Testem bude Írán a jeho jaderný program. A pokud jde o velení Modrým přílbám, nelze se ubránit myšlence, že to americké by jim vůbec neuškodilo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .