Kontroverzní komunistické jméno, říká o stanici Olbrachtova starosta. Historik: Byl víc spisovatelem

Proti zatím jen pracovnímu pojmenování stanice po Ivanu Olbrachtovi, významném spisovateli, ale také aktivním komunistovi, protestuje Ústav pro studium totalitních režimů. Nesouhlasí ani samotná městská část Praha 4 či náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Pane Kubíne, připomeňte, proč odmítáte název Olbrachtova pro novou stanici metra?

Ondřej Kubín (ODS): Jedná se stále o pracovní název stanice a pro nás je důležité, aby do budoucna tento název Olbrachtova nebyl zakotven v nové lince metra D. Přijde nám zbytečné, aby se nová veřejná prostranství nebo nový vestibul nové linky jmenoval po někom, kdo má velmi kontroverzní komunistickou minulost.

To je jedna záležitost. Druhá záležitost je, že to ani nesedí místopisně, protože ulice Olbrachtova je napříč přes křižovatku. Budoucí vestibul stávající stanice Olbrachtova ani do Olbrachtovy neústí.

Ta ulice je v těchto místech.

Kubín (ODS): Svým způsobem možná ano, ale ta kombinace kontroverzního komunistického jména, té komunistické minulosti a té ne zcela přesné místopisné lokality tam nedává smysl, aby se stanice jmenovala tak, jak se pracovně jmenuje nyní.

Ivan Olbracht se účastnil druhého kongresu komunistické internacionály v Moskvě. Po válce se stal členem ÚV KSČ, komunistickým poslancem, zastával vysoké funkce na ministerstvu informací a v období politických procesů psal pro režim články o zrádcích. Pane Holečku, vysíláme mladé generaci špatný signál, pokud bychom po něm pojmenovali novou stanici metra.

Lukáš Holeček: Já bych vás doplnil: „A vedle toho byl významný, výrazný představitel meziválečné literatury“.

Myslím, že po názvech ulic nebo po názvech stanice metra bychom chtěli až příliš, kdybychom to brali jako věc, která má připomínat někoho, kdo si to nezaslouží, mladé veřejnosti nebo mladým lidem.

Myslím si, že k tomu názvy ulic a ani názvy zastávek třeba v MHD neslouží. Ty slouží prostě k základní orientaci. Jak říkal pan starosta, pokud je ta stanice blíž k jiné ulici, tak je logické, že se bude jmenovat jinak. Ale samotný název Olbrachtova bych nepovažoval za něco, co bychom měli brát...

Takže chápu vás správně, že mladá generace už nevnímá ten glorifikační náboj?

Holeček: To nedokážu posoudit. Pojďme se tedy bavit o konkrétních věcech, co Ivan Olbracht dělal, nebo nedělal. Ale název té ulice má nějaké historické pozadí. Někdy byla pojmenována, má to nějaký historický kontext. Samozřejmě ulice se běžně přejmenovávají a tak dále, to je běžný proces, ale je dobré o tom vést nějakou diskuzi.

Ivan Olbracht|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Černobílý pohled?

Pan Holeček správně mě doplnil, že Ivan Olbracht byl také významný představitel meziválečné literatury, já jsem shrnula argumenty, které se říkají v souvislosti s tím, proč by neměla být stanice pojmenována Olbrachtova. Pane starosto Kubíne, není to příliš černobílý pohled, když zdůrazňujete komunistickou minulost Ivana Olbrachta a už ne význam pro československou literaturu?

Kubín (ODS): Právě že naopak. Kdyby to byl černobílý pohled, tak bychom žádali i přejmenování té ulice jako takové. My vůbec nechceme přejmenovávat stávající ulici Olbrachtova, ani vedle vedoucí ulice Antala Staška nebo Jeremenkovu či jiné ulice, které jsou stále v Praze pojmenované po kontroverzních autorech nebo jménech.

Čtěte také

iROZHLAS

Název stanice metra Olbrachtova už řeší Hřib. Neměla by se podle něj inspirovat v totalitních režimech

Nám jde o to, že když vzniká nový prostor a máme možnost ho pojmenovat nějakým způsobem adekvátně nebo ideálně místopisně, lokálně, tak nepoužívejme jméno, které prostě tu kontroverzi v sobě má.

Zároveň ani ta komunistická minulost Ivana Olbrachta není černobílá, protože on podepsal například manifest sedmi, který byl proti tomu, aby se v roce 1929 tvrdě bolševizovala komunistická strana. Tohle zohledňujete?

Kubín (ODS): Nevím, jestli se mnou budou historici souhlasit. Já laicky rozděluji, řekl bych, naivní komunisty a aktivní komunisty a rok 1948. Komunistický režim po roce 1948 považuji za extrémně nebezpečný.

V té době začaly i popravy a komunistické čistky. A v tu dobu byl Ivan Olbracht bohužel velmi aktivním komunistou a v podstatě sloužil i na orwellovském ministerstvu pravdy.

Bylo to tedy ministerstvo informatiky. A jak ten pohled, který nastínil Ondřej Kubín, vnímá literární historik Lukáš Holeček?

Holeček: To je složitá věc. Můžeme to rozdělit třeba tak, že se budeme dívat na to, jak působil Ivan Olbracht ve dvacátých letech v komunistické straně a jak působil po roce 45, kdy se znovu vrátil do KSČ po svém vyloučení v roce 1929.

Ve dvacátých letech to byl jeden ze zakládajících členů Rudého práva, to bylo v roce 1920. Působil tam až do svého vyloučení, to znamená devět let.

Absolvoval cestu do Sovětského svazu, publikoval z toho tendenční reportáž, Obrazy ze soudobého Ruska, myslím, že se jmenovala ta knížka, která prošla kritickou recepcí. Jaromír Nečas na ní publikoval takovou polemickou brožurku, kde velice trefně všechny ty ideologické argumenty vyvracel, protože Jaromír Nečas byl také v Sovětském svazu, takže věděl, co a jak.

Pak proběhlo to vyloučení. Ivan Olbracht říkal, že přesvědčením zůstává komunistou i přes to vyloučení, byť v podstatě šestnáct let se nijak výrazně stranicky neuplatnil. To, že podepisoval nějaké manifesty, které byly publikovány v levicovém tisku, dobře. A po roce 1945 se vrací a stává se na dva roky poslancem Národního shromáždění.

Čtěte také

iROZHLAS

Proč ne Bryks nebo Toufar, ptá se ÚSTR. ‚Komunistu‘ Olbrachta v názvu stanice metra D nechce

Ivan Olbracht umírá v roce 1952, ale stihne napsat ještě článek o Rudolfu Slánském, O zrádcích a podobně. Je ta trajektorie, co se týká jeho komunistického angažmá, taková, že po něm máme, nebo nemáme pojmenovávat stanici?

Holeček: To je téma, které je u spousty spisovatelů, i u Egona Bondyho, o čemž byla v tomto pořadu třeba taky diskuze, ale i u dalších autorů, kteří měli nějakou politickou minulost. To je vždycky na miskách vah, jestli převáží to dílo. A myslím si, že tady převažuje dílo nad tím politickým angažmá.

Takže byste prostě neměl problém s tím, že nová stanice metra D bude Olbrachtova?

Holeček: Nejspíš ne.

Dá se oddělit literární přínos Ivana Olbrachta od jeho komunistické minulosti? A může sloužit život Ivana Olbrachta jako varování mladé generaci? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.