Konference o míru v Sýrii skončila neúspěchem. Opozice vypískala Lavrova kvůli ruským náletům

V Soči se v úterý konal ruskou diplomacií dlouho avizovaný Kongres národního dialogu, na kterém se měli sejít zástupci většiny vládních i opozičních syrských organizací. Část opozice však nakonec nepřijela a během samotné konference došlo k řadě nedorozumění a dokonce skandálů.

Sám fakt, že se kongres, jehož konání oznámil ruský prezident Vladimir Putin v říjnu 2017 na Valdajském fóru, uskutečnil, je možné považovat za úspěch. Nicméně je to jen úspěch v kontextu ruské vnitřní politiky, domnívá se komentátor internetového portálu RBK Kirill Semjonov.

Urážlivá vlajka

Přítomnost představitelů OSN, oficiální turecké a íránské delegace a také některých představitelů nesystémové syrské opozice sice dodalo fóru na vážnosti. Nicméně část opozičních představitelů, kteří do Soči přijeli, ještě před zahájením zasedání zase odjela.

Důvodem bylo mimo jiné to, že organizátoři umístili na konferenční vybavení syrskou státní vlajku – červený, bílý a černý pruh se dvěma zelenými hvězdami. Opozice, která používá jinou barevnou kombinaci – zelenou, bílou a černou – to označila za urážku, uvádí Kirill Semjonov.

Právě nepřítomnost představitelů hlavního opozičního uskupení, Nejvyššího vyjednávacího výboru, a také hlavní kurdské politické strany Demokratický svaz, proměnila rozhodnutí přijatá kongresem jen v deklarované úmysly. Podobný vývoj se přitom dal očekávat.

Kongres v Soči měl navázat na proces započatý v Astaně a měl být novým impulzem pro ženevská vyjednávání. Problém je v tom, že organizátoři procesu nedokázali ani zdaleka odhadnout reálnou situaci. Jen těžko se dalo předpokládat, že kongres v Soči bude úspěšný, když k žádným pozitivním změnám nedochází v samotné Sýrii, domnívá se Kirill Semjonov, komentátor internetového portálu RBK.

Bombardování civilistů

Rusko od října obnovilo masivní nálety na území kontrolovaná umírněnou syrskou opozicí – Východní Gutu a Idlib. A začalo být jasné, že mechanismy, podle kterých měly fungovat zóny deeskalace – ale i samotné jejich vytvoření – skončily neúspěchem, píše se na stránkách ruské redakce Rádia Svoboda.

Ruská intervence v Sýrii

V samotný den konference, 30. ledna, bombardovala neidentifikovaná letadla trh ve městě Ariha v Idlibské provincii. To doposud kontroluje ozbrojená opozice bojující proti režimu Bášara Asada. Podle agentury Reuters při náletu zahynulo nejméně 15 lidí. Obyvatelé města se přitom domnívají, že nálet uskutečnilo ruské letectvo.

Jedná se přitom už o druhé obvinění Moskvy z bombardování civilních cílů v zóně Idlib. Den předtím, 29. ledna, se stal cílem náletu trh ve městě Saraquib, které je rovněž kontrolované opozicí. Během náletu zahynulo 12 lidí.

A právě obvinění z náletů na civilní cíle, během nichž umírají civilisté, zkalila konferenci sezvanou do Soči. Když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov četl prohlášení Vladimira Putina, podle kterého „v Sýrii už nastaly podmínky, aby mohla převrátit tragickou stránku vlastních dějin“, někteří účastníci se ho pokusili vypískat. Tento okamžik však většina ruských oficiálních televizních stanic ze svého vysílání vystříhala, uvádí Rádio Svoboda.

Fiktivní opozice

Podle záměrů Moskvy měla konference představovat začátek dialogu o nové syrské ústavě, cituje Rádio Svoboda specialistu na Blízký východ z moskevského Intitutu inovačního rozvoje Antona Mardasova. Většina syrské opozice podle něj chápala, že akce v Soči si klade za cíl ukázat světu důležitost postavení Ruska coby „mírotvůrce“ v Sýrii.

Opozice a Asadův režim se od počátku ocitli v nerovných podmínkách. Do Soči přijelo mnoho nastrčených delegátů, kteří se vydávají za příslušníky opozice. Jejich organizace přitom vytvořila vládní syrská rozvědka a mají sídla v Damašku nebo dokonce v Moskvě, domnívá se Anton Mardasov.

Syrský prezident Bašár Asad na setkání s Vladimirem Putinem v Kremlu

Představitelé chybějícího syrského Nejvyššího vyjednávacího výboru dokonce vydali prohlášení, ve kterém se uvádí, že konference v Soči byla snahou Kremlu znemožnit proces mírových jednání pod záštitou OSN. A konference se neúčastnili ani zástupci USA, Velké Británie a Francie, protože oficiální delegace Damašku podle nich odmítla „nezbytnou spolupráci“.

Ankara zase po Moskvě požadovala vysvětlení, jak se na konferenci mohl objevit lídr Revoluční národně-osvobozenecké strany Michrac Ural, který je v Turecku považován za teroristu, uvádí Rádio Svoboda.

Valná většina z téměř 1600 delegátů, jejichž zástupci podepsali projekt nové syrské ústavy, tak nakonec představovala organizace schválené Damaškem. Příznačné přitom je, že jména členů 150členného ústavodárného sboru zůstala utajená, uzavírá reportáž z Kongresu národního dialogu v Soči Rádio Svoboda.

autor: Jan Machonin
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.