Konec integračních snah Bosny a Hercegoviny s Evropskou unií?

V čem spočívá základní problém? Evropská unie se už několik let snaží co nejvíce sjednocovat jednotlivé instituce nynější Bosny. Ta je složitou organizací, vyplývající z Daytonských dohod, které v roce 1995 ukončily bosenskou válku. Země je podle nich rozdělena na tzv. Republiku srbskou, kde žije většinově srbské obyvatelstvo. Ta zahrnuje 49 procent území Bosny a Hercegoviny. Je to v podstatě unitární stát, který má vlastní vládu včetně prezidenta. Naoko se účastní i práce celo bosenských institucí, nicméně se považuje a snaží se tak i co nejvíce vypadat jako samostatný stát.

Zbytek země, kromě města Brčko, které je pod mezinárodním dohledem, tvoří takzvaná Federace Bosny a Hercegoviny. Je to oblast, rozdělená na 10 kantonů, kde většinu obyvatel představují Bosňáci a tamní Chorvati. Jejich představitelé jsou dohodě o společné policii nakloněni více než Republika srbská. Policejní síly jsou tam rozděleny a v jejich názvu se na rozdíl od policie v srbské části objevuje slovo Bosna a Hercegovina.

Právě reintegrace do společné policie a její název se ukázal jako nepřekonatelná překážka. Srbové nesouhlasí s tím, aby se v jejich názvu objevovalo cokoli ze slov Bosna a Hercegovina. Odmítli i kompromisní návrhy typu Policie Bosny a Hercegoviny v Republice srbské, nebo Policie Srbů, Chorvatů a Bosňáků v Republice srbské. Obě strany pak odmítají plány na financování policejních sil z federálního rozpočtu. Chtějí i nadále využívat modelu, kdy se policejní aktivity platí ze zvláštních rozpočtů obou částí země.

Tento pro mnohé směšný spor může zkomplikovat integrační snahy Bosny a Hercegoviny s Evropskou unií. Budoucí vstup do ní je jedním z mála bodů, o kterých jako prioritě mluví představitelé všech politických stran. Policejní causa ale ukázala, jak jsou si schopni integraci komplikovat. Přitom změny v policejních strukturách byly podmínkou už od počátku integrace, tedy dohody a asociaci, jakéhosi předstupně plného členství, kterou Bosna a Hercegovina zahájila po dohodě s Bruselem před dvěma léty.

Ján Lajčák, jak sám řekl ztratil během posledního týdně veškeré naděje na dohodu. Názory na ní jsou tak neslučitelné, že se prostě v tuto chvíli policejní smlouva uzavřít nedá.

Tuto skutečnost bude protektor Bosny a Hercegoviny muset oznámit v Bruselu. Není jisté jak tam zareagují, nicméně ani přerušení jednání o asociaci se nedá vyloučit. Ostatně Bosna a Hercegovina by nebyla první zemí, které se tak stalo. Se Srbskem byla jednání přerušena kvůli z pohledu Haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii malé snaze o vypátrání válečných zločinců. S Chorvatskem pak byla přerušena vstupní jednání do doby, než byl zatčen generál Gotovina, podezřelý z válečných zločinů při bojích chorvatské armády se vzbouřenými Srby v roce 1995.

Dojde na slova jednoho z představitelů bosenských Chorvatů, který po krachu policejních jednání stroze konstatoval? To že jsme se nedohodli je pro naši integraci s Evropou katastrofa. Můžeme si za to ale sami. Nebo se v Bruselu rozhodnou dát Bosně a Hercegovině ještě šanci.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .