Koncerty hudebníků, kteří jsou na různých místech, jsou možné. Díky vynálezu českých vývojářů

15. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novoměstská filharmonie slaví 60. narozeniny

Část hudebníků ve Vídni, další v Praze, a společně hrají Mozarta – i takové koncerty jsou dnes možné díky přístroji, který vyvinuli čeští odborníci ze sdružení CESNET ve spolupráci s HAMU. Přenáší zvuk a obraz s minimálním zpožděním, a tak může spojit hudebníky v reálném čase.

Když mají hudebníci hrát společně, potřebují se navzájem slyšet a pokud možno i vidět, aby mohli hrát současně, ve společném tempu a rytmu. Když jsou od sebe dále – a to i v rámci jedné místnosti, i při přenosu – dochází ke zpoždění zvuku.

Čtěte také

„V klasické hudbě je tolerovatelné zpoždění okolo 20 milisekund, čím méně, tím lépe,“ říká vývojář Sven Ubik ze sdružení CESNET. 

Evropská města jsou pospojovaná sítí optických vláken, ve kterých proudí internetová data téměř rychlostí světla. Signál se v nich zpozdí o 10 až 20 milisekund, lze je tedy použít i pro koncertování na dálku. Potíže ale vznikají v tom, jak se data do tohoto vedení dostanou. Počítače, vyrovnávací paměti, procesory, kodeky – každá výpočetní operace trvá drahocenný čas.

Českým autorům se podařilo vyvinout zařízení, které nepřidá zpoždění signálu, a přitom přenáší zvuk i obraz ve vysoké kvalitě.

„Byl jsem na koncertě, který vysílala televize přímým přenosem. Zajímalo mě, jaké je zpoždění mezi scénou a televizním vysíláním,“ vypráví Sven Ubik, „kousek koncertu jsem si nahrál z mikrofonu a televizního vysílání přes mobilní telefon, zpoždění bylo asi jednu a půl minuty.“

To stačí pro jednosměrný přenos, ale hudebníci navzájem potřebují oboustranné spojení mnohem rychlejší. Českým autorům ze sdružení CESNET a z Hudební fakulty Akademie múzických umění se podařilo vyvinout zařízení, které nepřidá téměř žádné zpoždění signálu, a přitom přenáší zvuk i obraz ve vysoké kvalitě. V roce 2020 za ně obdrželi Cenu evropského kulturního dědictví Europa Nostra.

Třeba i lékařské operace

Přístroj pracuje plně hardwarově s minimální vyrovnávací pamětí, zároveň je velmi tichý a neruší. Potřebuje ovšem kapacitní a stabilní internetové připojení oběma směry. Kromě hudebních akademií by jej podle Svena Ubika mohly používat i další vzdělávací instituce, například lékařské fakulty pro živé spojení s operačním sálem.

Čtěte také

Kvalitní přenos s minimálním zpožděním je omezen vzdáleností, protože ani signál ve vedení nemůže překročit rychlost světla: i světlu trvá nějaký čas, než dorazí z místa na místo. Při vzdálenostech v tisících kilometrů tak může zpoždění přesáhnout přijatelnou hranici pro hudební souhru.

Pro méně náročné přenosy mezi hudebníky existují i programy, které si vystačí s počítačem a nepotřebují speciální zařízení. Fungují ovšem na menší vzdálenosti a s nižší kvalitou zvuku a obrazu. Software původně vyvinutý týmem ze Stanfordovy univerzity například využili američtí jazzoví hudebníci, kterým covidová omezení znemožnila společnou souhru.

Poslechněte si reportáž Martina Srba.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související