Komunisté chtěli ženy „osvobodit“ od práce v domácnosti. Šlo prý o buržoazní přežitek

9. listopad 2022

Postavení žen ve společnosti, jejich zastoupení v manažerských funkcích a v politice patří k hojně diskutovaným tématům. Jak to bylo v minulosti? Jak ženám umožňoval komunistický režim podílet se na správě společnosti? Tím se zabývá studie Jany Kočiškové – Ženy v politice. Role a postavení vrcholných političek v Československu 19948 až 1968 –, kterou v roce 2021 vydalo Karolinum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Čte: Libor Vacek
Režie: Michaela Krčmová
Technicky pořad zajišťují: Valerie Racmanová, Ladislav Čurda a Martin Tomas

Postavení žen a jejich emancipace bylo součástí prakticky všech socialistických teorií, marxismus nevyjímaje. Podle Lenina skutečný komunismus nastane až tehdy, kdy bude osvobozena žena. Tím osvobozením komunističtí teoretici chápali osvobození od práce v domácnosti, kterou považují za neproduktivní.

Čtěte také

„Neproduktivní činností je práce v domácnosti podle komunistické ideologie proto, že nevytváří nic pro společnost, ale pouze udržuje status quo, pořádek, čistotu atd. Jakožto buržoazní přežitek má být postupně odstraněna a veškerý tvůrčí a pracovní potenciál lidí tak bude převeden ze soukromé sféry do sféry socialistické, společné. Půjde o nejefektivnější z možných způsobů života společnosti, vedoucí ke všeobecné prosperitě socialistických států.“

Jak Jana Kočišková připomíná, praxe se od marxistického ideálu lišila, a to už v první zemi, která se cestou marxismu vydala – v Sovětském svazu. Sovětští bolševici se snažili maximálně využít pracovní síly žen pro vytváření nového režimu a současně s tím také rozbít nebo alespoň marginalizovat rodinu.

Děti měly v první řadě být sovětskými občany, nikoliv dětmi svých rodičů.

Děti měly v první řadě být sovětskými občany, nikoliv dětmi svých rodičů. O jejich výchovu se měl primárně starat stát. Prostřednictvím jeslí a školek. Byly povoleny potraty a zjednodušeny rozvody. S příchodem Stalina v roce 1924 se tento přístup změnil. Po první světové válce a po občanské válce značně ubylo obyvatel. Bylo proto potřeba rodinu opět upevnit. Znovu se zpřísnily rozvody, potraty se povolovaly jen ve výjimečných případech.

Čtěte také

A jak to bylo v Československu po převzetí moci komunisty v únoru 1948? „Praktické prosazení emancipační politiky u komunistické strany bylo i v Československu řízeno především utilitaristickými důvody. Ženy tvořily značný společenský rezervoár pracovních sil, který měl být využit k budování socialismu a mohly svou prací přispívat k růstu bohatství a prosperity celé společnosti.“

„Důkazem pro tvrzení, že důvody pro akcentaci ženských témat byly hlavně účelové, je i fakt, že ženská otázka zdaleka nebyla hlavní prioritou komunistické strany v Československu v meziválečném období, kdy si KSČ ještě o hegemonní postavení na politické scéně mohla jenom nechat zdát.“

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravila Veronika Kindlová.

Spustit audio

Související