Komunisté chtěli ženy „osvobodit“ od práce v domácnosti. Šlo prý o buržoazní přežitek
Postavení žen ve společnosti, jejich zastoupení v manažerských funkcích a v politice patří k hojně diskutovaným tématům. Jak to bylo v minulosti? Jak ženám umožňoval komunistický režim podílet se na správě společnosti? Tím se zabývá studie Jany Kočiškové – Ženy v politice. Role a postavení vrcholných političek v Československu 19948 až 1968 –, kterou v roce 2021 vydalo Karolinum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Postavení žen a jejich emancipace bylo součástí prakticky všech socialistických teorií, marxismus nevyjímaje. Podle Lenina skutečný komunismus nastane až tehdy, kdy bude osvobozena žena. Tím osvobozením komunističtí teoretici chápali osvobození od práce v domácnosti, kterou považují za neproduktivní.
Čtěte také
„Neproduktivní činností je práce v domácnosti podle komunistické ideologie proto, že nevytváří nic pro společnost, ale pouze udržuje status quo, pořádek, čistotu atd. Jakožto buržoazní přežitek má být postupně odstraněna a veškerý tvůrčí a pracovní potenciál lidí tak bude převeden ze soukromé sféry do sféry socialistické, společné. Půjde o nejefektivnější z možných způsobů života společnosti, vedoucí ke všeobecné prosperitě socialistických států.“
Jak Jana Kočišková připomíná, praxe se od marxistického ideálu lišila, a to už v první zemi, která se cestou marxismu vydala – v Sovětském svazu. Sovětští bolševici se snažili maximálně využít pracovní síly žen pro vytváření nového režimu a současně s tím také rozbít nebo alespoň marginalizovat rodinu.
Děti měly v první řadě být sovětskými občany, nikoliv dětmi svých rodičů.
Děti měly v první řadě být sovětskými občany, nikoliv dětmi svých rodičů. O jejich výchovu se měl primárně starat stát. Prostřednictvím jeslí a školek. Byly povoleny potraty a zjednodušeny rozvody. S příchodem Stalina v roce 1924 se tento přístup změnil. Po první světové válce a po občanské válce značně ubylo obyvatel. Bylo proto potřeba rodinu opět upevnit. Znovu se zpřísnily rozvody, potraty se povolovaly jen ve výjimečných případech.
Čtěte také
A jak to bylo v Československu po převzetí moci komunisty v únoru 1948? „Praktické prosazení emancipační politiky u komunistické strany bylo i v Československu řízeno především utilitaristickými důvody. Ženy tvořily značný společenský rezervoár pracovních sil, který měl být využit k budování socialismu a mohly svou prací přispívat k růstu bohatství a prosperity celé společnosti.“
„Důkazem pro tvrzení, že důvody pro akcentaci ženských témat byly hlavně účelové, je i fakt, že ženská otázka zdaleka nebyla hlavní prioritou komunistické strany v Československu v meziválečném období, kdy si KSČ ještě o hegemonní postavení na politické scéně mohla jenom nechat zdát.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravila Veronika Kindlová.
Související
-
Pomáhala měnit osud republiky. Od demokracie k totalitě jako v SSSR. Osudové ženy: Gusta Fučíková
Česká publicistka, nakladatelská redaktorka a přesvědčená komunistka se do historie zapsala jako strážkyně odkazu a budovatelka mýtu kolem svého manžela Julia Fučíka.
-
Klára Vlasáková: Omezování interrupcí se dotýká všech. Feminismus potřebujeme víc než kdy jindy
Rozhodnutí amerického soudu zrušit ústavní právo na interrupce vyvolalo velkou diskusi. Je to první krok na revizionistické cestě zpět? A co to znamená pro Česko?
-
Feminismus není jen o manažerkách, péče je přece taky výkon, říkají zakladatelky Druhé směny
„V českém diskurzu chyběly některé perspektivy na feminismus, chtěly jsme nabídnout širší paletu pohledů,“ říkají zakladatelky nového feministického magazínu Druhá směna.
