Komise k Temelínu
Premiéři Česka a Rakouska se sice včera shodli, že Temelín není hlavním tématem česko-rakouských vztahů, nicméně právě toto téma dominovalo zpravodajství z jejich setkání. Vztah k jaderné energetice je totiž u nás a v Rakousku hodně odlišný. Rakušané mají vesměs z atomových elektráren husí kůži, zatímco u nás jsou tři čtvrtiny občanů s atomem smířeni, jak plyne ze včera zveřejněného průzkumu společnosti STEM.
Za takové situace odvedli premiéři dobrou politickou práci, když si nevjeli do vlasů a raději zdůraznili potřebu větší informovanosti, vzájemné důvěry a věcnosti. Rakouskou obavu z jaderné energetiky by měla rozptýlit společná česko-rakouská parlamentní komise a mezinárodní smlouva, navazující na dohodu z Melku. Jak ale v praxi míní poslanci přímo v Temelíně dohlížet na bezpečnost, je trochu záhada. Pokud mezi sebou čeští a rakouští zákonodárci nenajdou poslance, kteří jsou původní profesí atomovými fyziky, jejich mise mezi reaktory bude v lepším případě formální a zbytečná, v tom horším případě dokonce nebezpečná.
Vybaveni mandátem mezinárodních kontrolorů mohou snadno nabýt dojmu, že se před nimi něco tají, a dožadovat se přístupu zrovna do prostor, před kterými je zaměstnanci budou varovat. Vzhledem k tomu, že rakouská vláda má v programovém prohlášení závazek vyřadit Temelín z provozu, neuškodí rakouské kontrolory bedlivě hlídat. Pro případ, že by se pod rouškou kontroly pokusili naplnit volební program. Politické hvězdy, toužící na veřejnosti zazářit, by pak měly být, pokud jde o členství v temelínské komisi, preventivně diskvalifikovány.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
