Koexistence šavlozubých koček a medvědovitých psů

V období svrchního miocénu před 9 miliony let se nedaleko dnešního Madridu rozkládala krajina, v níž se lesy střídaly s travnatými pláněmi. Největšími savčími predátory zde byly dva druhy šavlozubých kočkovitých šelem – jako lev velký Machairodus aphanistus a Promegantereon ogygia, který se velikostí podobal levhartovi – spolu s takzvanými medvědovitými psy (Amphicyonidae). Tyto šelmy měly zuby podobné psům, zatímco tvar těla a způsob pohybu připomínal spíše medvědy.

Šavlozubé šelmy a medvědovití psi byly sympatrické druhy, které ve stejnou dobu obývaly stejnou geografickou oblast. Španělské vědce a jejich kolegy z Michiganské univerzity zajímalo, jak dokázali vzájemně koexistovat. Ze zubů šelem i býložravých zvířat ze stejné oblasti odebrali vzorky zubní skloviny. V nich pak analyzovali poměr stabilních izotopů uhlíku, ze kterého se dá vyčíst, čím se zvířata živila.

Výsledky naznačují, že trojice šelem se o zdroje prostředí podělila podobně to dělají jako moderní predátoři. Machairodus, který z nich byl největší, se držel lesních porostů, v nichž lovil koně a prasata. Stejnou kořist lovila i druhá šavlozubá kočka Promegantereon. Byla ale menší a lehčí, takže se mohla před svými většími příbuznými skrývat ve stromech. Medvědovití psi lovili především antilopy a zdržovali se v otevřené krajině.

Zdroj: University of Michigan