Kočky ohrožují vydry mořské
Parazit, kterého běžně přenášejí kočky domácí, zabíjí také vzácné vydry mořské, uvedl server BBC News.
Jedná se o onemocnění způsobené prvokem Toxoplasma gondoii , který je příbuzný kokcidiím nebo původcům malárie-plasmodiím.
Mezihostitely toxoplasmosy mohou být všichni teplokrevní živočichové - tedy ptáci a savci, včetně člověka. K úspěšnému dokončení životního cyklu ale parazit potřebuje kočkovitou šelmu - která se nakazí tak, že uloví a pozře některého drobného savce, např. myš, nebo ptáka.
V kočičím organismu se toxoplasma množí a odchází z těla, zpravidla výkaly, v podobě odolných, tlustostěnných spor. Při dešti se spory vymývají do půdy a vody. Jakmile se parazit dostane do oceánu, může být zachycen mořskými měkkýši, např. ústřicemi, kterými se živí právě vydra mořská.
Přitom bývají častěji nakaženy vydry, které žijí v blízkosti ústí řek do moře nebo v blízkosti lidských sídel.
Fakt, že se onemocnění může přenášet také na mořské vydry, je znám osm let. Za tu dobu se zjistilo, že toxoplasmosa je nejčastější příčinou úhynu těchto vzácných živočichů. Vyvolává u nich totiž záněty mozkových blan. Pokud se vydra nakazí a nezemře přímo na následky onemocnění, hrozí jí v důsledku oslabení nebezpečí, že ji napadne jiný mořský predátor, např. žralok.
Ochránci vydry mořské jsou šířením nemoci znepokojeni. Vydra mořská totiž byla v minulosti často lovena pro kožešinu a velikost jejích populací se doposud úplně neobnovila. Navíc je vydra mořská, jako každý vrcholový predátor, velmi citlivá na znečištění vody. V současnosti se řadí mezi ohrožené živočichy. Šíření toxoplasmosy komplikuje ochranářům jejich práci.
Jediným řešením je podle odborníků nepouštět kočičí mazlíčky ven. Tedy alespoň v zájmových oblastech - na severní polokouli - na pobřeží Tichého oceánu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.