Knihovník ve Vilniusu zachránil 170 tisíc dokumentů o východoevropských Židech, do ghetta je pronesla „papírová brigáda“

3. prosinec 2017

Svět ve 20 minutách

Historické knihy (ilustrační foto).|foto:Liam Quinn

V litevském Vilniusu bylo objeveno 170 000 rozmanitých písemných dokumentů o životě východoevropských Židů, které byly doposud pokládány za ztracené. Některé z nich pocházejí až z 18. století a většinou jsou psané v jidiš a hebrejštině. Za druhé světové války byla ve Vilniusu řada židovských občanských, náboženských, kulturních a vědeckých organizací. Zvláště významný byl Institut pro studium judaismu YIVO, který ve městě fungoval od roku 1925 do druhé světové války. Zkoumal život Židů ve střední a východní Evropě – od Německa po Rusko, od pobaltských zemí po Balkán. Shromažďoval židovský lidový folklor, vzpomínky, knihy a dokumenty židovské obce, informuje server Baltic News Service.

V roce 1941 nacisté zlikvidovali vilniuskou židovskou obec, vydrancovali její muzea a instituce a rozkradli kulturní cennosti. Část knih a rukopisů YIVO a dalších organizací Němci vyvezli do Frankfurtu nad Mohanem. Tam byly v roce 1946 objeveny americkou armádou a převezeny do New Yorku, kde už v té době fungovala pobočka YIVO.

Spletitý osud

Osud nově nalezené části sbírky byl ale podstatně spletitější. Jak na svých stránkách informuje newyorská Židovská tisková agentura JTA, skupině židovských dělníků, jejichž otrockou práci využívali nacisté a kteří byli známí jako „papírová brigáda“ se podařilo do Vilniuského ghetta tajně propašovat desítky tisíc dokumentů, knih a uměleckých předmětů.

Po druhé světové válce sbírku zachránil litevský knihovník а předválečný ředitel litevského Bibliografického ústavu Antanas Ulpis. Zatímco sovětská moc se snažila v rámci poválečné stalinistické antisemitské kampaně zbytek zachovalých písemností zničit, Ulpisovi se podařilo sbírku schovat v kryptě venkovského kostela sv. Jurgise. Tam je před nedávnem objevili spolupracovníci Institutu pro židovský výzkum a Litevské národní knihovny.

Největší světová sbírka svého druhu

Nalezená sbírka obsahuje různorodé písemné památky, které vznikaly v rozmezí od 18. století do druhé světové války. Podle slov ředitele YIVO Jonathana Brenta se jedná o největší světovou sbírku podobného druhu. Přináší podle něj řadu nových poznatků o životě Židů ve východní Evropě, která bývá často zavádějícím způsobem vyprávěna jen jako sled perzekucí.

Většina písemností a předmětů zůstane v Litevské národní knihovně, kde bude s pomocí YIVO probíhat katalogizace a digitalizace sbírky. Deset nejvýznamnějších exponátů je v těchto dnech vystaveno v newyorském sídle Institutu pro židovský výzkum, který spolupracuje s Litevskou národní knihovnou na archivaci a digitalizaci sbírky.

Smlouva Leiba Perece

Je mezi nimi třeba smlouva, kterou v roce 1914 vlastnoručně vystavil polsko-židovský básník Izák Leib Perec nebo dopisy slavného židovského spisovatele Šolema Alejchema, klasika literatury psané v jidiš. Vzácným dokumentárním svědectvím jsou také autobiografické zápisky, které v letech 1933až 1934 sepsala dvanáctiletá dívka jménem Bebe Epsteinová do soutěže YIVO, a ve kterých popisuje každodenní život židovské komunity ve Vilniusu, uvádí na svých stránkách Baltic News Service.