Klaus? Klaus!

Vraťme se k jádru sporu, alespoň jak ho vidí prezident. Podle svých slov se s klimatology nepře o to, zda se o zlomek stupně Celsia zvyšuje či nezvyšuje globální teplota, a do měření teploty že on klimatologům nemluví. Ale oni jemu by neměli mluvit do běhu světa, neb klimatologie podle něj nemá kvalifikaci posoudit, jak moc to všechno lidstvu vadí a jestli má člověk přirozené mechanismy, jak se těmto vlivům bránit.

Shodou okolností řečené zaznělo krátce před vypuknutím celosvětové série megakoncertů Live Earth na záchranu matky Země, myšleno na záchranu před ekologickou zhoubou, jejíž akutnost Václav Klaus popírá, rozumíme-li jeho projevům správně. Kritikovi humanrightismu i ekologicky orientovaných aktivit muselo srdce zaplesat nad roztodivností této akce: tuny aparatur na "x" místech světa, kam se nejedna superstar dopravila soukromým tryskáčem, prý až dvě miliardy lidí přikovaných k televizní obrazovce místo toho, aby se šli třeba projít někam do přírody nebo zahráti si tenis, a to vše promícháno reklamou firem, které již svou existencí jistě nepřispívají ke snižování spotřeby elektrické energie, nemluvě o sebeprezentaci hvězd samotných, včetně apoštola světového politického ekologismu Ala Gorea.

Věc je opravdu na pováženou: snad jen kdybychom uvěřili, že každý desátý z odhadovaných dvou miliard diváků opravdu po zbytek víkendu vypínal neužívané přístroje ze sítě místo jejich ponechání v režimu "stand by" a v pondělí si nevzal v supermarketu jeden zbytečný pytlík, tak bychom mohli připustit, že se ekologické náklady na mamutí akci ušetřili jinde. Otázkou je, kolik lidí apel na ekologičtější chování skutečně zasáhl a zejména u kolika z nich neskončily účinky výzvy hned s tímto víkendem. Osobně bych se přidal spíše ke skeptikům, pokud jde o samotný víkendový koncertní maraton. Troufám si ale tvrdit, že účinky akce se budou nějakým způsobem multiplikovat, bude se o ní ještě mluvit, záběry z ní se budou reprízovat a v neposlední řadě se do jisté míry posílí určitá módnost podobných výzev i při jiných akcích. Stejně jako reklama mobilního operátora se nezjeví jednou za uherský rok, ale mnohokrát za večer hned na více kanálech, i účinky těchto apelů mohou přijít až při určité míře opakování.

Ano, přesně, je to reklama, i když jejím účelem není docílit koupi určitého výrobku nebo služby, ale vlastně opak, nekoupě či neužití služby. Je to ale reklama, naprosto konformní prostředek svobodného trhu, svou formou tedy z pozice Václava Klause naprosto nenapadnutelný. Potíž by snad mohla nastat s obsahem reklamního sdělení, totiž výzva k nespotřebě ve světě, založeném na růstu nabídky, poptávky, obratu, HDP a tak nějak všeho. Tady by se možná mohla objevit skulinka pro opodstatněnost tvrzení, že klimatologové a ekologičtí aktivisté nerozumí chodu světa, kterýžto byl svěřen do péče politiků a ekonomů. Vždyť když si přestaneme brát z obchodů nepotřebné pytlíky, doplatí na to především ti chudáci, kteří je za minimální mzdu vyrábějí, a to je přece ekonomický a politický problém!

Nesměli bychom ale vědět, že teoretický propagátor vyrovnaného rozpočtu Václav Klaus jedním dechem hovoří o tom, že výdaje nesmějí být vyšší než příjmy, což jinými slovy znamená nějakým způsobem limitovat spotřebu. Jenže - když nemůžeme sníst víc rohlíků, než kolik dovolí naše mzda, proč bychom měli zkonzumovat více pytlíků, než dovolí naše ovzduší? A to už věru není námět na diskuse politiků a ekonomů, ale ekologů a klimatologů, kterým do jejich práce Václav Klaus prý nechce mluvit. Ti by možná nakonec celkem protržne mohli odvětit, že když bylo svobodné a tržní opouštění výroby tak nebo jinak zastaralých produktů a jejich nahrazování novými nabídkami, stejně tak můžeme nahrazovat plastové pytlíky pracnějšími a dražšími, ale také trvalejšími plátěnými taškami. Že k tomu nedojde po jedné sérii koncertů, a možná vůbec nikdy, to už je jiná věc, ale alespoň to někdo z dobrých důvodů zkusil prosadit, aniž by ohrožoval svobodu světa a tržní mechanizmy.

Václav Klaus tak drží v ruce poslední trumf vůči jemu neoblíbeným klimatologům a ekologickým aktivistům, když je podezírá, že chtějí cosi regulovat, omezovat nebo zakazovat. Možná že opravdu chtějí. Ale nejsem si věru jist, že bych se pohoršoval nad těmi, kdo nám tady prosadili zákazy DDT, freonů a azbestových obkladů. Jestli bychom jim raději neměli poděkovat. Kdybychom totiž nechávali tyto věci jen v péči politiků a ekonomů, bezpochyby by do poslední chvíle prosazovali to nejlevnější řešení. Díkybohu za klimatology, chemiky a jiné "rejpaly", kteří na rozdíl od společenských věd umějí změřit, co nás otravuje a co nás zabíjí. Kteří mají dostatečnou kvalifikaci na to říci, co je lepší nedýchat a nejíst a neobalovat tím planetu. A díkybohu za ty politiky, kteří umějí i naslouchat, a nejenom pořád mluvit, mluvit, mluvit...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .