Klaus a evropská ústava

Proti tomu lze sotva co namítat. Možná je jenom trochu škoda, že prezident z pozice nestranného reprezentanta státu zatím zmiňuje pouze argumenty proti. Diskusi, za kterou se přimlouvá, by určitě prospěl, kdyby si našel čas sepsat také důvody, pro které stojí za to evropskou ústavu uvítat a ratifikovat. Pokud tak nečiní, sotva se může divit podezření, že mu ani tak nejde o diskusi, jako spíše o to, aby u nás euroústava neprošla. Tomuto podezření pak ještě nahrává tím, že polemiku, podle které se ve své argumentaci mýlí, bagatelizuje jako "okřikování".

Přimlouvá-li se Václav Klaus za svobodnou diskusi a sám do ní vstoupí jako diskutér s vyhraněným názorem, neměl by být zaskočen, když mu odborníci na ústavní právo, politikové či ekonomové dávají svobodně najevo, že neví, o čem mluví. Dovolávat se v reakci na kritiku jakési povinné úcty k prezidentskému majestátu má vadu na kráse v tom, že pak sotva může být řeč o svobodné diskusi, ke které přirozeně patří, že si diskutéři vzájemně nic nedarují. Drtivá většina evropských politiků se shoduje v tom, že Evropa přehledná pravidla, formulovaná v evropské ústavní smlouvě, nezbytně potřebuje. Možná se všichni mýlí a pravdu má Václav Klaus. Je-li si sám sebou tak jist, je možná škoda, že se schovává za irského ekonoma a rovnou neřekne občanům, aby euroústavu odmítli. Občan to zváží a rozhodne. Žádný problém.