Klára Vlasáková: Všechny hodné firmy

Tento krok rámuje firma jako filantropický: na svých stránkách uvádí, že je iniciativa mnohostranným příspěvkem k řešení jednoho z nejpalčivějších problémů, kterým dnes lidé v Kalifornii čelí.

Čtěte také

Julie Hrstková: Google a Apple mohou být zatím v klidu, k dohodě o jejich zdanění je stále daleko

Generální ředitel Applu Tim Cook k tomu říká, že dostupné bydlení znamená mimo jiné stabilitu a důstojnost, a že když tyto hodnoty nejsou pro mnohé dosažitelné, značí to, že se situace stává neudržitelnou. Právě Apple je pak odhodlaný být součástí řešení. Celý investiční proces má trvat dva roky a společnost výdělky z této akce investuje do svých dalších projektů.

Krok Applu se může zdát jako značně velkorysý, ale zároveň je třeba dodat, že právě tato firma má na krizi bydlení značný podíl. S rozmachem technologických společností se do oblasti přistěhovalo velké množství lidí a ceny bytů a domů vystoupaly do závratných výšin. New York Times v tomto ohledu citují amerického senátora a potenciálního kandidáta demokratů na prezidenta Bernieho Sanderse, podle nějž chce Apple jen odvést pozornost od faktu, že krizi sám pomohl vytvořit.

Zajímavé na celé věci ovšem je, že problém s bydlením tak výrazně uchopil právě soukromý sektor. A dokáže z toho vytřískat jak body za sympatii, tak případné budoucí zisky. Z komplexní otázky, jak se mohlo stát, že ceny bytů a domů vůbec tak astronomicky vystoupaly, se stal pěkný, jednoduchý příběh o korporátní uvědomělosti.

Zkrácení pracovního týdne

Čtěte také

Apple, Facebook a další společnosti začaly jednat a odstranily propagandu

Jmenovat bychom mohli i další případy, kdy firmy otevírají témata, o kterých politici a političky mluví spíše opatrně, pokud vůbec. Japonská pobočka Microsoftu svým zaměstnancům dočasně zkrátila počet pracovních dnů z pěti na čtyři, aniž by jim snížila platy.

Výsledky byly povzbudivé – Guardian uvádí, že produktivita stoupla o 40 procent a zaměstnanci si připadali šťastnější. Zkrácení pracovního týdne zažívají také někteří čeští zaměstnanci. Hospodářské noviny před několika měsíci psaly o třech tuzemských společnostech, které svým lidem zeštíhlily počet dnů strávených v práci – a zástupci všech tří hovořili o dobrých výsledcích.

Bylo by samozřejmě naivní si myslet, že by firmy k těmto krokům přistupovaly, pokud by se jim výrazně nevyplatily. Investice do dostupného bydlení je pro Apple výhodná z mnoha úhlů, firmy snižující počet pracovních dnů zase zdůrazňují stoupající produktivitu.

Čtěte také

Jak přišel Apple ke svému logu? Vysvětlení, které jste slyšeli, je zřejmě lež

Celospolečensky zásadní témata se tu redukují na benevolenci a benefit vybraných firem. Řada lidí přitom při pohledu na liknavost politiků spoléhá, že to budou právě korporace, kdo se bude podílet na vzniku a realizaci politiky trvale udržitelného rozvoje. Jenže jak to bude vypadat v případě, kdy tento trvale udržitelný rozvoj bude zároveň vyžadovat výrazné omezení firemních zisků? Vyšší zdanění? Zastavení některých činností?

Dostupné bydlení i zkrácení pracovního týdne jsou fajn kroky, ale těžko budou pokračovat, pokud se firmám přestanou vyplácet. Rezignovat na politiku, přestat vyvíjet tlak na naše volené zástupce a spoléhat se na to, že to hodné korporace samy nějak pořeší, je jako řítit se v utrženém výtahu dolů a doufat, že se sám zastaví.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka