Klára Vlasáková: Krize není příležitost

23. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bezdomovec během pandemie koronaviru

Spolu se stoupajícími čísly nakažených koronavirem a zmatenou vládní komunikací ohledně (staro)nových ochranných opatření se celkem přirozeně objevuje otázka, nakolik je situace pod kontrolou a v jakém stavu bude společnost za několik měsíců.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Po jarním posmívání se lidem, kteří se zásobili potravinami a kupovali roušky a dezinfekční gely, se tentokrát dostavují spíš opatrnost a obezřetnost. Co přinese podzim?

Čtěte také

Čelní političtí představitelé nevzbuzují dojem, že by jednali zrovna promyšleně, koordinovaně: na oznámení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že od 1. září budou roušky povinné ve veřejné dopravě a ve vybraných vnitřních prostorách, zareagoval premiér a král mikromanažerů Andrej Babiš tím, že je v šoku, co z ministerstva vypadlo. To vedlo k novému mimořádnému opatření, zmírňujícímu staré mimořádné opatření.   

Jenže zatímco roušky jsou prostředkem, který se místy vyvinul v trochu legrační předhánění se, kdo víc miluje svobodu (z roušek se přitom stali rukojmí názoru, nakolik si Češi v sobě nesou zakódované mentální stereotypy z období před rokem 1989), předestírají se před námi problémy mnohem větší a tíživější. Ty navíc mohou vzít rychlý spád.

Z průzkumu společnosti PAQ Research uveřejněného v dubnu vyplynulo, že hned během března přišlo v souvislosti s pandemií o zdroj příjmu zhruba pět procent lidí. Většinou se jednalo o OSVČ. S méně než polovinou příjmu se potýkalo 16 procent domácností. A velkým problémem byly taky úspory: 38 procent domácností uvedlo, že kdyby se ocitly zcela bez příjmů, mají našetřeno pouze na jeden měsíc.

Dobrá rada od táboráku

Čtěte také

V českých médiích se poslední dobou naštěstí mění rétorika o těch, kteří nemají dostatečné finanční rezervy, ale pro jistotu: podle průzkumu PAQ Research má na úspory vliv především fakt, jestli mají lidé splacené vlastní bydlení.

A ke škodě není připomenout si ani koncept minimální důstojné mzdy, která byla stanovena na 31 tisíc hrubého mimo Prahu a 36 tisíc hrubého v Praze. Na důstojnou mzdu ale ještě před pandemií nedosáhla zhruba polovina Čechů a Češek. Při takových podmínkách si nejde utvořit polštář na „horší časy“ – horší časy jsou totiž skoro permanentně.

Vypadá to, že nejistota a strach, co přinesou další měsíce, jsou více než na místě. V takové situaci by bylo úlevné slyšet nějaký dlouhodobý plán a koncepci, které by přinášely určitou naději. A jako na zavolanou přichází žánr zvaný „dobrá rada od miliardářů“ – tentokrát rovnou od nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ten radí ve výroční zprávě své finanční skupiny PPF za uplynulý rok jednoznačnou věc: Krize je příležitost.

Čtěte také

Slyšíte ten potlesk odměňující tuto nevšední myšlenku? Ano, já taky ne. Pokud to však vezmeme z hlediska Petra Kellnera, pro něj každá krize příležitostí skutečně je. Ostatně nejbohatší člověk světa Jeff Bezos na koronavirové krizi výrazně vydělal a podobně dobře si vedla i řada dalších.

Když hovoří Kellner, který je na portrétu u výroční zprávy pohodlně rozkročený u táboráku, o tom, že je krize příležitost, zapomíná dodat, že především pro jeho skupinu PPF. Pro nás ostatní o žádnou příležitost nejde – maximálně tak k tomu vytvořit si nové starosti a stresy.

Chápu, že s majetkem a mocí roste přesvědčení, že dotyčný má co sdělit a poradit. Jenže dopady koronaviru na běžné životy jsou už tak dost těžké, aby je musel zhoršovat ještě Petr Kellner a jeho dobrá rada od táboráku, který zrovna jemu jen tak nevyhasne.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio