Když jdu kolem rozhlasu, je to, jako když jde žokej kolem koně, přiznává hudebník Jan Spálený
„Politiku se snažím neprožívat, protože v mém životě hrála podstatnou roli. Mého otce zavřeli nejdřív nacisti a pak komunisti,“ vzpomíná hudebník Jan Spálený v pořadu Osobnost Plus. Přestože si dění v politice nepřipouští, přiznává, že ho hlava státu natolik inspirovala, že o něm napsal píseň pro své nejnovější album Radost má vždycky jen hulvát.
„Rádio je moje nejmilejší médium,“ říká bývalý spolupracovník Českého rozhlasu Jan Spálený. Noční pořad Černobílá mozaika připravoval v letech 1997 až 2011 a veřejnoprávní stanice má takříkajíc stále pod kůží.
„Je to, jako když jde žokej kolem koně. Takhle to mám, když jdu po Vinohradech,“ glosuje.
Jednomu ze zvukařů, s nímž během natáčení více než 700 dílů Černobílé mozaiky spolupracoval, dokonce vděčí za to, že se po mrtvici znovu naučil mluvit. „Byl to mistr zvuku Petr Janečka, který mě laskavým násilím mluvit donutil.“
To, co považuje v životě za zásadní, jsou mezilidské vztahy a láska k řemeslu, ale důležité je taky nemarnit čas. „Život je velice ostře limitovaný,“ konstatuje s tím, že stárnutí je jediná cesta ke smrti.
Jan Spálený
Pražskou konzervatoř studoval v létech 1964 až 1968. Hrál střídavě na trombón, tubu, barytonsaxofon, v šestapadesátém roce svého věku se začal učit hrát na kornet.
V běhu let hrál dixieland, rock'n'roll, rhythm & blues, s bratrem Petrem měli kapely Hipp's a Apollobeat, hostoval v popových kapelách a hudbě, které se převážně říká vážná.
Jak prožil Jan Spálený rok bez koncertování? A kdy je pro něj práce dřina? Poslechněte si celý audiozáznam Osobnosti Plus Lucie Vopálenské.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
