Kdo upírá Zemanovi právo mluvit do složení vlády, popírá Masarykův odkaz, věří právník Hasenkopf

Čtěte také

Blížíme se ne prezidentskému, ale diktátorskému systému, varuje Michael Žantovský

„Prezident dva a půl měsíce nerozhodl o návrhu na jmenování nového ministra kultury, aniž by měl důvody, které by to obhajovaly. Považuji to za libovůli, která je v právním státě nepřípustná,“ konstatoval v pořadu Pro a proti právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ten uznal, že přímá volba prezidenta vnesla do parlamentního systému nejasnost. „Prvek přímé volby dává prezidentu republiky, ať už je to kdokoliv, pocit, že má v systému velkou legitimitu, protože ho volilo velké množství lidí. Tato věc nám bude dělat potíže i do budoucna.“

Prezident ještě nerozhodl, je dva měsíce nečinný v rozhodnutí o tomto návrhu, to je důležité zdůraznit... Je celkem jasné, kdo má odpovědnost za vládu: v parlamentní formě vlády je hlava státu ústavně neodpovědná, to říká ústava a smysl této věty není, že si může prezident dělat co chce, ale naopak, že si má být vědom limitu svých kompetencí.
Marek Antoš

Řešením by byl návrat k nepřímé volbě prezidenta. „To je ale málo pravděpodobné,“ odhadl právník. „Zrušení přímé volby asi nikdo vážně nemyslí. Druhá možnost je přizpůsobit ústavu situaci, což lze v obou směrech.“

„Tedy nastavit, že naše ústava má být poloprezidentská a vybavit prezidenta republiky významnějšími pravomocemi, než má dnes, nebo naopak dát najevo, že jsme nadále parlamentní forma vlády a pak ty věci, které dělají problém, vyjasnit,“ navrhl Marek Antoš.

Pravomoce vlády?

Čtěte také

Poločas bitvy o ministra kultury. Staněk odešel, generálové dál bojují a Zeman si mne ruce, říká Mitrofanov

„Naše ústava je postavena na dvojhře prezidenta a premiéra v rámci exekutivy... Takže jestli to trvá už dva a půl měsíce, tak to znamená jediné: premiér nebyl schopen navrhnout někoho, kdo by byl pro pana prezidenta akceptovatelný,“ soudí právník Pavel Hasenkopf.

Ten připomněl, že klauzule o neodpovědnosti hlavy státu v parlamentním systému byla u monarchy původně proto, aby se kodifikovalo, že monarcha je odpovědný pouze bohu, nikoliv lidu. „Hlavní princip neodpovědnosti v parlamentním systému je zakotvit, že prezident není odpovědný parlamentu.“

Já bych neřekl, že je prezident nečinný. Řekl bych, že o tom chce s premiérem jednat, a to je také činnost... V okamžiku, kdy je prezident volen přímo a má stejný politický mandát jako celý parlament..., tak se toto ustanovení stává nadbytečným. Prezident politicky odpovědný je... Jeho pravomoci jsou vymezeny dostatečně a prezident je naplňuje. Že to vyvolává odpor, to je jiná věc.
Pavel Hasenkopf

Právník odmítl, že by prezident překračoval své pravomoci. „On přece není diktátor, jeho pravomoci jsou striktně vymezeny v článku 62 a 63 ústavy. Nic víc udělat nemůže... Na rozdíl od vlády. Nikde v zákoně, v ústavě se nedočtete, jaké pravomoci vlastně má vláda, tam by se to možná mělo doplnit.“

„Systém, kdy prezident nemohl mluvit do složení vlády, jsme měli v roce 1918 až 1919... Když se prezident Masaryk vrátil z emigrace, tak se zděsil a prosadil si novelu s právem mluvit do složení vlády. Ti, kteří dnes chtějí upírat Zemanovi právo mluvit do složení vlády, popírají ústavně-právní odkaz prezidenta Masaryka,“ upozornil Pavel Hasenkopf.