Kdo upírá Zemanovi právo mluvit do složení vlády, popírá Masarykův odkaz, věří právník Hasenkopf

Miloš Zeman
Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu navrhl jiného kandidáta na post ministra kultury. Michal Šmarda se prý nikdy kulturou nezabýval. Na vyjádření jsme ale museli čekat 2,5 měsíce. Může si ale prezident takto „dávat na čas“? (Pořad jsme vysílali ještě před prohlášením mluvčího Jiřího Ovčáčka na sociálních sítích.)

„Prezident dva a půl měsíce nerozhodl o návrhu na jmenování nového ministra kultury, aniž by měl důvody, které by to obhajovaly. Považuji to za libovůli, která je v právním státě nepřípustná,“ konstatoval v pořadu Pro a proti právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ten uznal, že přímá volba prezidenta vnesla do parlamentního systému nejasnost. „Prvek přímé volby dává prezidentu republiky, ať už je to kdokoliv, pocit, že má v systému velkou legitimitu, protože ho volilo velké množství lidí. Tato věc nám bude dělat potíže i do budoucna.“

Prezident ještě nerozhodl, je dva měsíce nečinný v rozhodnutí o tomto návrhu, to je důležité zdůraznit... Je celkem jasné, kdo má odpovědnost za vládu: v parlamentní formě vlády je hlava státu ústavně neodpovědná, to říká ústava a smysl této věty není, že si může prezident dělat co chce, ale naopak, že si má být vědom limitu svých kompetencí.
Marek Antoš

Řešením by byl návrat k nepřímé volbě prezidenta. „To je ale málo pravděpodobné,“ odhadl právník. „Zrušení přímé volby asi nikdo vážně nemyslí. Druhá možnost je přizpůsobit ústavu situaci, což lze v obou směrech.“

„Tedy nastavit, že naše ústava má být poloprezidentská a vybavit prezidenta republiky významnějšími pravomocemi, než má dnes, nebo naopak dát najevo, že jsme nadále parlamentní forma vlády a pak ty věci, které dělají problém, vyjasnit,“ navrhl Marek Antoš.

Pravomoce vlády?

„Naše ústava je postavena na dvojhře prezidenta a premiéra v rámci exekutivy... Takže jestli to trvá už dva a půl měsíce, tak to znamená jediné: premiér nebyl schopen navrhnout někoho, kdo by byl pro pana prezidenta akceptovatelný,“ soudí právník Pavel Hasenkopf.

Ten připomněl, že klauzule o neodpovědnosti hlavy státu v parlamentním systému byla u monarchy původně proto, aby se kodifikovalo, že monarcha je odpovědný pouze bohu, nikoliv lidu. „Hlavní princip neodpovědnosti v parlamentním systému je zakotvit, že prezident není odpovědný parlamentu.“

Já bych neřekl, že je prezident nečinný. Řekl bych, že o tom chce s premiérem jednat, a to je také činnost... V okamžiku, kdy je prezident volen přímo a má stejný politický mandát jako celý parlament..., tak se toto ustanovení stává nadbytečným. Prezident politicky odpovědný je... Jeho pravomoci jsou vymezeny dostatečně a prezident je naplňuje. Že to vyvolává odpor, to je jiná věc.
Pavel Hasenkopf

Právník odmítl, že by prezident překračoval své pravomoci. „On přece není diktátor, jeho pravomoci jsou striktně vymezeny v článku 62 a 63 ústavy. Nic víc udělat nemůže... Na rozdíl od vlády. Nikde v zákoně, v ústavě se nedočtete, jaké pravomoci vlastně má vláda, tam by se to možná mělo doplnit.“

„Systém, kdy prezident nemohl mluvit do složení vlády, jsme měli v roce 1918 až 1919... Když se prezident Masaryk vrátil z emigrace, tak se zděsil a prosadil si novelu s právem mluvit do složení vlády. Ti, kteří dnes chtějí upírat Zemanovi právo mluvit do složení vlády, popírají ústavně-právní odkaz prezidenta Masaryka,“ upozornil Pavel Hasenkopf.

Spustit audio

Související