Kdo proti Klausovi?

Tehdejší volba připomínala frašku. Jednotliví uchazeči o prezidentský úřad se nemohli opřít ani o podporu všech poslanců stran, které je navrhovaly. Část sociální demokracie dělala všechno proto, aby se na Hrad nedostal Miloš Zeman. Nakonec tak do prezidentské funkce pomohla Václavu Klausovi, což jí pak v době vládnutí komplikovalo život.

Občanští demokraté se tentokrát nedopustí stejné chyby jako sociální demokraté. Dali jasně najevo, že nebudou podporovat kandidáta navrženého někým jiným. Hodlají do prezidentské funkce znovu prosadit Václava Klause, byť k němu měli v době jednání o nové vládě celou řadu výhrad. ODS má sice v obou parlamentních komorách početné zastoupení, samo o sobě však ke zvolení Václava Klause nestačí. Pokud nemá jít znovu o sérií pokusů bez předem zaručeného úspěchu, musí si naklonit ještě několik poslanců a senátorů. Svým způsobem to nemusí být nepřekonatelný problém.

Takže pokud by něco mohlo zkomplikovat Václavu Klausovi obhajobu prezidentské funkce, mohly by to být předčasné volby, které by výrazně změnily rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Jejich vyvoláním občas politici vyhrožují. Dobrat se k nim není jednoduché a lze pochybovat o tom, že si je politici ve skutečnosti přejí. Je velmi pravděpodobné, že na začátku příštího roku budou karty rozdány stejně jako nyní a Václav Klaus bude mít nakročeno k obhajobě. Nahrává mu také fakt, že politici zatím nedokázali vyprofilovat silného protikandidáta. Na tuto skutečnost nejnověji upozornil o víkendu na televizní obrazovce Klausův předchůdce Václav Havel.

Čistě teoreticky by se mohl o prezidentské křeslo ucházet i on. Havel by mohl být nejsilnějším soupeřem Klause. Musely by k tomu být splněny dvě podmínky. Především by o to musel stát a zároveň by muselo jít o přímou volbu. Pokud zůstane rozhodování o hlavě státu v rukou poslanců a senátorů, byla by při současném rozložení sil Havlova šance velmi malá. Museli by ho podpořit téměř všichni zákonodárci, kteří nejsou v klubu ODS. Týkalo by se to i komunistů, což je naprosto nepředstavitelné.

Navíc Havel opakovaně tvrdí, že by Klausovým protikandidátem měl být někdo z mladší generace a pokud by to byla dáma, bylo by to lepší. Nelze vyloučit, že někdo takový by mohl být navržen. Zároveň však není pravděpodobné, že by Klausův protikandidát mohl získat masivní podporu. Naopak se očekává, že se politické strany začnou o volbu hlavy státu zajímat až pár týdnů před jejím uskutečněním.

Takže do boje budou vysíláni kandidáti, kteří budou předem odsouzeni k porážce. Většině veřejnosti by Klausovo znovuzvolení nevadilo. Jeho popularita prudce vzrostla a nyní opakovaně patří k nejdůvěryhodnějším ústavním činitelům. Částečně současná hlava státu těží z fluida svého úřadu, částečně ze změny svého chování, které bývá v některých momentech ovlivňováno právě veřejným míněním.

Zkrátka Václavu Klausovi se v průběhu zhruba čtyř let ve funkci podařilo přesvědčit veřejnost, že je správným otcem národa. Navíc v poměrech České republiky vládne svým způsobem nedůvěra k novým tvářím. Proto by v očích většiny občanů bylo lepší vsadit na osvědčenou tvář, než na nováčka, u kterého by se objevily pochybnosti, zda by danou funkci zvládnul. Velmi pravděpodobné znovuzvolení Václava Klause samozřejmě nezaručí, že bude prezidentem bezchybným.

Ostatně i v průběhu prvního funkčního období to někdy skřípalo v prezentaci politiky země v zahraničí. Jeho kritika Evropské unie se ne vždy shodovala s postojem vlády. A pokud bude u moci někdo jiný, než ODS, mohly by se podobné rozpory opakovat a možná i stupňovat. Vzhledem k rozložení sil na české politické scéně je však málo pravděpodobné, že by někdo mohl současného prezidenta ohrozit. Nelze se proto divit, že politici, kteří by rádi na Hrad prosadili někoho jiného, nemají velkou chuť pustit se do systematické práce na vyprofilování silného protikandidáta, který by mohl Václava Klause porazit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .