Kdo je Angela Merkelová?

Jakkoliv protichůdné mohou být názory na osobu opoziční kandidátky na křeslo kancléře, v jednom se většinou shodují všichni: v tom, že Angela Merkelová má za sebou pozoruhodně rychlou a úspěšnou politickou kariéru - alespoň na západoevropské poměry. Během pouhých 15 let se z vědecké pracovnice Institutu pro fyzikální chemii berlínské Akademie věd vypracovala na šéfku podle aktuálních průzkumů nejsilnější německé strany. A je na nejlepší cestě zapsat se do učebnic historie jako první žena, která dosáhne na post spolkového premiéra.

Na osobě Angely Merkelové je pozoruhodná skutečnost, že se jí podařilo stát se předsedkyní strany, jejíž tradičnímu profilu sama příliš neodpovídá. Křesťansko-demokratická unie je považována za konzervativní stranu s důrazem na tradice, se silnými katolickými kořeny a s vazbami především na západní spolkové země, kde byla strana po druhé světové válce založena. 50-letá Angela Merkelová přitom pochází z východního Německa, je ženou, evangelického vyznání, podruhé vdaná a bezdětná.

Stejně tak pozoruhodnou se může stát skutečnost, že Merkelová se dosud nijak nesnažila profilovat jako žena-politička a stejně tak nekladla téměř žádný důraz na svůj východoněmecký původ. Styl její politiky je naopak možné označit spíše jako západní a mužsky tvrdý a racionální. Má to však svou logiku. V ostré konkurenci a vnitrostranickém boji o moc, ve kterém proti ní stojí zemští premiéři - tedy většinou muži ze západních spolkových zemí s několika desetiletími politických zkušeností - by se Angela Merkelová jinak ani nebyla schopna prosadit.

Právě to jí však paradoxně škodí ve východních spolkových zemích, kde v současnosti sílí podpora nového uskupení nazvaného Levicová strana. Jeho tamní potenciální voliče spojuje jedno: protest a nesouhlas s dosavadními změnami a reformami. A jak ve svém nejnovějším vydání podotýká německý týdeník Die Zeit, právě Angela Merkelová svou dosavadní kariérou změny přímo zosobňuje. Ba co víc: už její nominace na post kancléře představuje podle listu mezník v obtížných německo-německých vztazích, je etapovým vítězstvím na cestě politického zrovnoprávnění Východu. Přesto by Merkelovou jako kancléřku raději viděli obyvatelé tak zvaných starých spolkových zemí, než východní Němci. Předsedkyně CDU se sice zejména v posledních týdnech snaží stále více zdůrazňovat, že pochází z Východu a rozumí problémům nových spolkových zemí. Myšlenku uspořádat zvláštní volební kampaň zaměřenou na východní Německo však před několika dny odmítla.

Kromě faktu, že se v její politice příliš málo zrcadlí její východoněmecká minulost, bývá "německé Maggie Thatcherové" vytýkáno také to, že málo zdůrazňuje své ženství a nedostatečně hájí zájmy žen. Jak však nedávno podotkl deník Financial Times Deutschland, právě za to by Merkelové měly být německé ženy vděčné: "Merkelová je totiž úspěšná bez toho, aby se veřejně profilovala jako žena." A německá veřejnoprávní televize ARD k tomu na svých internetových stránkách dodala: "Merkelová je na cestě k volebnímu vítězství ne proto, že splňuje nějaké kvóty pro ženy v politice, ale proto, že se v CDU prosadila jako nejlepší kandidátka. Je to vlastně normální věc a tím pádem to, co si vlastně ženské hnutí vždy přálo."