Kdo bude příštím předsedou Evropské komise?

Kandidátské státy, mezi něž patří i Česká republika a které oficiálně vstoupí do EU najednou začátkem května, už vesměs nominovaly své kandidáty - jako své příští zástupce v Evropské komisi - většinou asi s úmyslem, že v těchto funkcích zůstanou až do roku 2009, ale skutečné nové složení Evropské komise s konečnou platností ovlivní teprve červnové volby.

Bude to totiž Evropský parlament, který nakonec musí schválit jmenování všech 25ti členů nové Evropské komise, jejíž funkčí období začne na podzim a potrvá dalších pět let. Současný předseda EK Romano Prodi se sice vícekrát vyjádřil, že má už jakési své představy o tom, kdo by ho měl v předsednické funkci nahradit - a možná ještě navrhne někoho, kdo se jím pak skutečně stane - ale EU je postavena zásadně na demokratických principech a tak konečné a rozhodující slovo v tomto výběru bude mít samozřejmě Evropský parlament.

A jak se zdá podle nejnovějších zpráv z Bruselu, na rozdíl od minulosti by příštím předsedou EK nemusel být opět socialista, ale naopak politik spíše pravého středu. To by ovšem byla dosti výrazná změna po velmi mnoha letech! Jednoznačně to vyjádřil v rozhovoru pro britský deník Financial Times vůdce parlamentní frakce pravého středu, Evropské lidové strany, v EP Hans-Gert Pöttering, když prohlásil, že jeho kolegové by nepřijali jmenování představitele sociálních demokratů na nejvyšší funkci v Bruselu, pokud se jim podaří výrazně zvítězit v červnových volbách. To se ovšem zatím jen předpokládá.

"Jestliže vyhrajeme volby, očekávali bychom, že předsedové vlád členských zemí navrhnou někdo z naší politické rodiny," prohlásil doslova Pöttering. A jedním dechem se pak zmínil o kandidátech, které by jeho parlamentní frakce podpořila: měl by to prý být buď předseda lucemburské vlády Jean-Claude Juncker anebo rakouský kancléř Wolfgang Schüssel anebo bývalý předseda belgické vlády Jean-Luc Dahaene. V úvahu přichází prý ještě současná komisařka EU pro dopravu a energetiku, Španělka Loyola de Palaciová, která je zatím první ženou zmíněnou vážně v této souvislosti.

Evropská lidová strana, kterou Pöttering v EP reprezentuje, zahrnuje např. německé Křesťanské demokraty, španělskou Lidovou stranu a řadu dalších podobně smýšlejících politických uskupení z členských zemí a tvoří už nyní v EP největší poslaneckou frakci. A pokud se potvrdí současné prognózy, tuto pozici si udrží i po červnových volbách anebo si ještě polepší.

Jen několik týdnů po červnových volbách do EP budou jeho poslanci hlasovat o návrhu nejvyšších představitelů členských zemí na obsazení funkce předsedy EK, tj. o člověku, který nahradí Romana Prodiho. A kdyby by poslanci Evropského parlamenta neschválili návrh hlav států, budou se muset nejvyšší představitelé členských zemí dohodnout na jiném kandidátovi.

Už předem je jasné, že Pötteringovy námitky bere vážně irský premiér Bertie Ahern, který v první polovině letošního roku zastává předsednictví EU a jehož úkolem je připravit návrh předsedů vlád. Už minulý měsíc naznačil, že by bylo "těžké", jak řekl, zajistit parlamentní podporu kandidatuře Antonia Vitorina, portugalského sociálně demokratického komisaře vnitřních záležitostí, kterého jako nástupce Romana Prodiho navrhla Británie.

Podle předběžných a neoficiálních zpráv z Bruselu má naopak v této chvíli největší šanci lucemburský premiér Juncker, kterého údajně podporuje Francie i Německo. Na oficiální nominaci předsedy EK si ale ještě budeme muset nějakou chvíli počkat.